Bílá holubice a její velké srdce aneb Tanec a handicap
2. místo, kategorie MŠ + 1. a 2. třídy ZŠ v 5. ročníku Srdce s láskou darované
ZŠ Porubská 832, Ostrava-Poruba 2. B (7 dětí)
pod vedením paní učitelky Andrey Mičíkové a asistentky pedagoga Andrey Kopcové
„Nemůžeš chodit, můžeš tančit!“
Jsme třída malých neposedů a lumpíků. O přestávkách tančíme, pobíháme po třídě a děláme rošťárny. Nevydržíme v klidu. Proto jsme si vybrali k vyjádření lásky, porozumění a úcty lidičky z Bílé holubice.
Bílá holubice je taneční soubor handicapovaných a zdravých tanečníků v Ostravě. Tanec pomáhá jednotlivým členům se sociálním začleněním do společnosti a zároveň jim dává možnost strávit příjemně volný čas. Vystoupením na veřejných představeních tak mnohdy získávají sebevědomí pramenící z poznání, že jsou schopni vytvářet umělecké hodnoty.
Vystoupení tanečníků bere dech, ohromuje a naplňuje uměleckým zážitkem a prožitkem. Současný výrazový tanec je zde prostředkem komunikace a sebevyjádření. Bílá holubice je důkazem toho, že hudba a tanec jsou všemohoucí a léčivé.
Tanečníci tančí srdcem, rozdávají srdce a radost všem. Tedy i nám. My otevíráme svá srdíčka na oplátku jim.
Všem tanečníkům proto věnujeme naši mobilní holubici. Je pohyblivá, lze ji přemisťovat a jezdit na ní. Může sloužit k odpočinku během tréninku i po něm nebo jako rekvizita při tanci, která pomáhá.
Křídla naší holubice jsme vytvořili z jednotlivých papírových pírek a našich rukou. Můžeme tak symbolicky zahřát, obejmout každého, kdo si na naši holubici sedne. A je jedno, jestli má handicap, nebo je zdravý. Holubice se tak stává prostředkem a nástrojem lásky a čistoty duše.
Pohyblivé okřídlené srdce je součástí holubice – nerozlučná dvojice. Srdce, která patří k sobě. Okřídlené holubí srdce vzdává hold všem, co mají velký podíl a zásluhu na tom, jak Bílá holubice již dvanáctým rokem funguje.
Lucka: Bylo to moc hezké. Tanečníci na vozíčku byli rozkošní. Je mi líto, že jsou nemocní. Jsou to takoví andílci, kteří umí na vozíčku tančit.
Vaneska: Hodně se mi líbilo, že jsme společně vyrobili jezdící holubici a srdíčko pro lidi na vozíčku. Všechno můžou použít na tréninku nebo vystoupení.
Míša: Líbilo se mi vyrábění. Hodně jsem se toho naučila a dozvěděla.
Lenička: Pracovalo se mi dobře s kamarády Dančou, Vaneskou, Sofčou, Míšou, Luckou a Lukášem. Společně jsme s kamarády předali naši holubici dětem, které jsou starší než my, moc se nám to všem líbilo.
Sofinka: Malovala jsem, bylo to moc fajn. Přišly k nám děti a my jsme jim předali naše dárky, bílou holubici a srdce. Byli moc rádi a my jsme byli taky rádi. Děkujeme mockrát, děkujeme!
Danielka: Bylo to velmi hezké. Dobře se mi pracovalo a jsem vděčná za to, že u nás mohla být Bílá holubice.
Předání provázely oboustranné sympatie a nadšení. Byla to příjemná tečka v závěru našeho tvoření. Zatančili jsme si společně a vytvořili obraz, který nám tento den bude připomínat. Již nyní se těšíme na další setkání, kdy si společně na jaře zatančíme venku nebo ve zkušebně a zázemí Bílé holubice.
My jsme malí lumpíci, neposední ďáblíci. Do školy rádi chodíme, všelicos se učíme.
Však výtvarka je top, vyrábíme jak o závod. Srdce s láskou vytvoříme, společně si zatančíme. S handicapem nebo bez tančí všichni skvěle, všechna čest.
Tahle holubice bílá ví, že v lásce je síla. Tancem srdce rozdávají, předsudky překonávají. Symbol míru holubice rozdá lásky víc a více.
Holubici a srdce své věnujeme všem vám, by nikdo z vás víc nebyl sám.
Text: 2. B, ZŠ Porubská 832, Ostrava-Poruba
Foto: archiv ZŠ Porubská 832
Celý článek si přečtěte v tištěné verzi AGE 2 - 3 / 2019 na straně 18-19.