Labyrint světa a ráj srdce a svatojakubské varhany
Nevím, jak vám, ale mně se někdy stává, že se o určité zajímavé události, inspirativní osobnosti či neopakovatelné příležitosti dovídám až takzvaně s křížkem po funuse. Událost již proběhla, osobnost zemřela, příležitost se uzavřela. Jsem velice ráda, že v případě Mezinárodního varhanního festivalu v pražské bazilice sv. Jakuba se tak nestalo – a nemusí se to stát ani vám, neboť festival probíhá každoročně již od roku 1996, kdy jej zdejší titulární varhanice Irena Chřibková založila. A je to nádhera!
Během letošního srpna a září zaznělo ve svatojakubské bazilice osm koncertů, z nichž se mi tři podařilo navštívit. Původně jsem plánovala návštěvu pouze jednu, a i tu především kvůli synovi, jemuž jsem chtěla dopřát zkušenost neobvyklého kulturního zážitku. Kontrast okolního, zcela zkomercionalizovaného turistického labyrintu s všudypřítomnými trdelníky za lidových sedmdesát korun a vznešené atmosféry svatojakubské baziliky a monumentálního zvuku varhan se mi však lehce dostal pod kůži a já zatoužila si tento zážitek zopakovat.
Každý koncert byl jiný, každý představil mistrovství svatojakubských varhan v jiném světle. Někdy byl jejich zvuk takový, jaký od varhan podvědomě očekáváte, někdy připomínal štěbetající hejno ptáků ukrytých ve větvích, jindy se nám se synem při jejich poslechu vybavovaly scény z jeho oblíbených Hvězdných válek. Pestrost zážitku ještě umocňovala možnost sledovat hrající interprety zblízka pomocí videoprojekce. Je neuvěřitelné, co člověk se svým tělem dokáže, a je inspirující uvědomit si, jak různí lidé, nejen varhaníci, mohou ke stejnému nástroji přistupovat různým způsobem a přitom všichni dosáhnout obdivuhodného výsledku.
Zvláštní třešničkou na dortu letošního ročníku byl koncert závěrečný, k poctě českého hudebního interpreta, pedagoga a především skladatele Petra Ebena. Jeho cyklus Labyrint světa a ráj srdce představuje atypické spojení varhanní hudby s mluveným slovem: čtrnáct varhanních ploch je prostřídáno recitací (v podání Marka Ebena) vybraných pasáží Komenského knihy. Úžasné! Klidně bych šla hned znovu.
Je krásné, čeho lidé společně mohou dosáhnout. K tomu, aby mohl proběhnout jeden varhanní koncert, je zapotřebí rozličného umu a spolupráce mnoha lidí nejen teď, v okamžiku přípravy a průběhu festivalu, ale především dlouhodobě v minulosti. A já jsem pyšná, že jsem součástí kultury, která stále dokáže varhany vyrobit, udržovat, varhanní skladby vymýšlet a interpretovat, toto vše finančně podporovat ‒ a také mít ze zvuku varhan krásný požitek. Už se těším na příští ročník, třeba se na něm potkáme!
Text: Martina Hošková
Foto: Zdeněk Chrapek
24. Mezinárodní varhanní festival se stal minulostí, nicméně stále rezonuje v naší mysli a v našich srdcích. Do historie festivalu se zapíše jako jeden z nejmladších vzhledem k věku interpretů. Představili se nám umělci, kteří navzdory svému věku zastávají prestižní varhanická místa a úspěšně rozvíjejí svou mezinárodní kariéru.
Kromě skladeb kmenového varhanního repertoáru jsme měli možnost vyslechnout takřka na každém koncertě nová díla, například z tvorby japonských, ruských, španělských, estonských a amerických skladatelů. Svatojakubské varhany se zaskvěly v nejrůznějších barevných kombinacích, které vykouzlily ruce a nohy všech varhaníků. Publikum ocenilo možnost nahlédnutí do „varhaníkovy kuchyně“, tedy vidět to, co většinou bývá skryto, a to sledovat umělce přímo při samotné hře. To vše díky kamerám, které přenášely na plátno veškeré dění u varhan na kůru.
Jsem velmi vděčná za možnost spolupráce s projektem Srdce s láskou darované a myslím na Saint ‑Exupéryho, který řekl: „Správně vidíme jen srdcem. Co je důležité, je očím neviditelné.“
Všechny čtenáře časopisu AGE srdečně zvu na další koncerty v bazilice sv. Jakuba v Praze. Mezi ty nejbližší patří Vánoční a Novoroční koncert se svou specifickou atmosférou českých Vánoc. A samozřejmě již nyní vyhlížíme jubilejní 25. Mezinárodní varhanní festival, který bude obsazen těmi největšími hvězdami varhanního světa. Přeji všem nadějeplnou dobu adventní, radost a pokoj ve vánočním čase i po celý příští rok.
Vaše Irena Chřibková, titulární varhanice baziliky sv. Jakuba v Praze
Celý článek si přečtěte v tištěné verzi AGE 6 / 2019 na straně 22-23.