• O vydavateli
  • Reference
  • Ceník
  • Archiv
  • Články
  • TECH EDU
  • Soutěž
  • Kontakt
  • O daru

    Text: Jana Jenšíková

    AGE 4 / 2020

    Někteří lidé mají prostě dar. Dar věci nejen vidět, ale také je vyjádřit krásnou češtinou. Dar nadhledu, předvídavosti, moudrosti, odvahy a zásadovosti. Ale i humoru. Takoví velikáni přetrvají ve svých dílech věky a mají co říct generacím bez ohledu na čas a prostor. Není jich mnoho.

    Jedním z nich je bezesporu Karel Čapek, kterého miluji. Čtu si v něm už od dětství (Dášeňku zná nejspíš každý z nás), když si chci udělat radost. Každá z jeho knížek je totiž literární koncert a každá se dá číst znovu a znovu a vždycky objevíte něco nového podle momentálního rozpoložení, ve kterém se právě nacházíte.

    A tak vám jedno jeho krátké dílko nabízím, abych potěšila i vás. Protože právě v tuto dobu je jeho nadhledu a humoru víc než třeba.

    Neztrácejme obojí, spojme je s moudrostí i odvahou a přidejme také ohleduplnost ke svému okolí.

    Nějaký virus nás přece jen tak nedostane na kolena.

    Každopádně my pokračujeme 7. ročníkem Srdce s láskou darovaného a posíláme vám další dobré zprávy prostřednictvím AGE.

    Krásné babí léto, hodně zdraví a optimismus v duši! I když vítr někdy nevane podle přání plachetnice, přesto musí doplout do cíle.

    Jana Jenšíková, šéfredaktorka

    O té chřipce

    Karel Čapek, Lidové noviny 29. 1. 1931

    Tak už se dostala i k nám, sice s jistým zpožděním a zatím jen poskrovnu; ale ani v ohledu chřipky jsme tedy nezůstali za Evropou. Nuže, je tudíž na místě udělit nemocným, zdravým a zejména těm, kdo se chřipky bojí, několik ne sice odborných, ale dobře míněných rad:

    1. Jakmile poznáte, že vám je tak nějak divně, a jakmile na sobě zjistíte horečku, zůstaňte doma a vlezte do postele, ale hlavně nechoďte mezi lidi a nedýchejte jim pod nos, hekajíce a bědujíce, že máte chřipku. Každý, kdo si svým bližním naříká, že má chřipku, zaslouží jednu do zad, ne proto, že je vůbec protiva, ale proto, že chřipku nebo rýmu roznáší.

    2. Když už marodíte, vemte si dobrou knížku a čtěte, abyste aspoň nestonali nadarmo.

    3. Posléze neříkejte každé rýmě, kašli, angíně, katarům, bolení hlavy a jiným svízelům, že je to chřipka. Zbytečně jí tím děláte reklamu a ztěžujete život všem hypochondrům, kteří náhodou ještě kašel nebo rýmu nemají a bojí se skoro dýchat, aby nevdechli nějakého toho Pfeifferova bacila nebo jaký neřád. Čím míň se bude o chřipce povídat, tím dřív přejde – už z nedostatku veřejného zájmu.

    Zdroj: Lidovky.cz

    Celý článek si přečtěte v tištěné verzi AGE 4 / 2020 na straně 5.