Střípky radosti

1. místo, kategorie MŠ + 1. a 2. ročníky ZŠ

MŠ Čtyřlístek, Říčany u Prahy

Třída Zajíčci (25 dětí) pod vedením paní učitelky Jany Michaličkové a paní učitelky Ivany Jirsové

„Vždycky je možnost, jak rozdávat střípky radosti.“

Že bude letošní školní rok jiný, jsme tušili asi všichni. Že ale bude tak moc jiný, netušil asi nikdo z nás.

Drak Koron číhal za každým rohem, a tak jsme se my, rytíři Zaječí party, rozhodli bránit své království tím, že budeme rozdávat střípky radosti a plnit jimi srdíčka všech, kteří to budou potřebovat.

Nejvíce nás potřebovali naši přátelé v Domově Pod Kavčí Skálou. A tak heslem „Když máš v botě kamínek, pomůže ti Dubínek“ odstartovala naše rytířská mise.

Třída se změnila v dílnu, kde jsme postupně vymýšleli, vyráběli a tvořili střípky radosti nejen pro babičky a dědečky. Dubínky, náramky přátelství, dopisy, obrázky, pozdravy. A my jsme se pravidelně vydávali na cestu, zdobili, doručovali a mávali u okýnek.

Nejen, že byla radost veliká, ale babičky a dědečkové se k nám s chutí přidali a poslali střípky radosti zase nám. Zlaté oříšky splněných přání, vánoční koláčky, zvířátka od babičky Marušky.

Střípek radosti potřebovali i ježci, když se neměli na zimu kde schovat, a tak jsme neváhali, přijali výzvu a hned jsme se dali do přípravy zimoviště. Šlo nám to pěkně od ruky! Hotovo!

Nezapomněli jsme ani na děti ze sociálně znevýhodněného prostředí a za velké pomoci maminek a tatínků se nám podařilo připravit spoustu vánočních dárků.

Před Vánoci jsme také požádali pány lesníky o chvojí. S velikou radostí jsme neúnavně nosili voňavé větvičky k Domovu Pod Kavčí Skálou a s nadšením zdobili všechny truhlíky. Mašličky nám daly dost práce, ale výsledek stál za to! Za okny nás pozorovali dědečkové a babičky a my jsme začali zdobit stromy spoustou vlastnoručně vyrobených andělíčků se vzkazy. Požádali jsme říčanské skauty o Betlémské světlo. Vyrobili betlém a pro každého obyvatele Domova lucerničku s hvězdičkou a jeho jménem. Padesát pět kouzelných pozdravů. Večer před Štědrým dnem naši rytíři v plné zbroji a tiše, jen za doprovodu koled jako světlušky, rozsvítili všechna betlémská světýlka na zahradě Domova. Prskavky na obou stranách umocňovaly slavnostní atmosféru. Slzičky štěstí a dojetí. Slova díků. Daleko od sebe, a přesto spolu. Střípky radosti…

Venku spousta sněhu a o svůj střípek radosti se hlásili ptáčci. Abychom mohli pomáhat, museli jsme je nejprve dobře poznat. Pak jsme pro ně nachystali spoustu jídla a pro kamarády z okolí jsme připravili zajímavou hru.

Neustávali jsme v pilné práci a v našich povzbuzovacích a veselých cestách k Domovu. Někdy to bylo dost těžké a někdy zase babičky nachystaly super překvapení.

Karantény trápily naše rytíře, ale nevzdávali jsme se! Tentokrát sílu a střípky radosti potřebovali nejen babičky a dědečkové, ale hlavně sestřičky, které se o ně starají. Za přispění rodičů pro ně naše parta připravila spoustu vitaminů a dobrot s poděkováním za jejich starost, práci a péči. Dali jsme si záležet!

Sotva jsme zasadili jarní kytičky u Domova, Koron zase vycenil své zuby a my se v současné době můžeme vidět jen přes počítač. Ale nezahálíme! Vždycky je možnost, jak rozdávat střípky radosti. Vyrábíme sluníčka, kytičky a zdobíme stromy a truhlíky u Domova. Máváme do oken a těšíme se, až se budeme moci potkat a obejmout.

Poslední střípek radosti přímo od srdíčka s tímto příběhem posíláme také našim maminkám a tatínkům. Za jejich pomoc a lásku a také proto, aby věděli, jak báječné děti mají.

Jana Michaličková a Ivana Jirsová

Soutěžní text a foto

Celý článek si přečtěte v tištěné verzi AGE 3 - 4 / 2021 na straně 20-21.