Mezigenerační spolupráce a solidarita jsou základní hodnoty. Měly by se budovat již od dětství.

„Bez vzájemné spolupráce a pochopení se neobejdeme, což nám ukázala i koronavirová epidemie. I jako rodič vidím, že je důležité vést dcerku k úctě ke stáří a vzájemnému porozumění mezi generacemi. Budování mezigenerační spolupráce je tak úkolem pro každého z nás,“ říká David Pospíšil, ředitel Odboru sociálních služeb a sociální práce na Ministerstvu práce a sociálních věcí.

Naučme se mít stáří rádi

Máte nějaké tipy, jak lze mezigenerační dialog ve společnosti podpořit?

Považuji za důležité, aby byly k přirozené pomoci starším a ke vzájemnému dialogu vedeny už děti. Zároveň vidíme v současné době kult mládí, nikdo si nepřeje být starý nebo být za starého považován. I sami senioři nechtějí být často nazýváni seniory nebo prarodiči. Je tedy potřeba narovnat tento negativní, odmítavý postoj ke stáří. Každý věk je důležitý, pro společnost obohacující, a právě dialog různých generací přináší často ty nejlepší nápady.

Ministerstvo práce a sociálních věcí se nedávno podílelo na projektu Manuál přípravy na stáří, který realizoval CESES UK. Tento manuál představuje jednotlivá životní období, podněcuje k zamyšlení se nad vlastním stářím a navrhuje, jak se můžeme na stáří připravit v dané životní fázi. Úvahou nad vlastním stárnutím většina z nás dojde k závěru, že si své stáří představuje aktivně, v okruhu přátel, rodiny, na chalupě, nebo že se bude moci více věnovat svým koníčkům, a tím boří naše stereotypní představy o stáří. Takže můj tip je zejména o stáří mluvit, připravovat se na něj a udržovat vztahy napříč generacemi. Což je mimochodem také posláním vašeho časopisu i projektu Srdce s láskou darované.

Seniorský věk čeká na každého Je dobré se na něj připravit

Otevřel jste zde téma stárnutí a seniorů, jaké to je být podle vás v dnešní době seniorem?

No, předně asi musím říct, že senioři představují velmi heterogenní skupinu, jsou mezi nimi aktivní sportovci, umělci, manažeři, cestovatelé atd., ale i osoby závislé na pomoci druhých nebo osamělí senioři, na které se mnohdy zapomíná. Zároveň česká populace stárne, a seniorů tak bude čím dál víc. Přizpůsobit naši společnost jejich potřebám, myslet na vlastní stáří a pečovat o své zdraví vidím tedy jako aktuální zásadní úkol pro nás všechny.

Mysleme na to, že seniorem bude každý z nás.

Seniory nelze chápat jako samostatnou skupinu společnosti, ale jako fázi života, do které se dostane každý z nás. Domnívám se, že pro mnohé seniory může být dnešní doba velmi rychlá a uspěchaná, protože jsou na ně kladeny stále větší nároky, aby s ní tzv. udrželi krok. Na druhé straně se stále rozšiřují možnosti vzdělávání pro seniory, trávení volného času nebo třeba dobrovolnictví. Na MPSV máme například dotační program Podpora veřejně účelných seniorských a proseniorských aktivit, do kterého se každý rok hlásí desítky projektů cílených na seniory. Podle údajů z MŠMT roste i počet zájemců o studium na univerzitách třetího věku. Vidím tedy veliký pokrok v podpoře aktivního i zdravého stárnutí a v rozvoji veřejné debaty o stáří a stárnutí.

Jste ředitelem Odboru sociálních služeb a sociální práce. Můžete nám říct, jaké jsou možnosti podpory mezigenerační spolupráce pro seniory, kteří se nacházejí v pobytových zařízeních?

Pro seniory, kteří žijí v pobytových zařízeních, jsou možnosti mezigenerační výměny samozřejmě trochu limitovány. Ale jako příklad dobré praxe mohu uvést na začátek vaši soutěž Srdce s láskou darované, kdy děti, žáci vytvářejí projekty pro potěchu obyvatel domovů pro seniory. Mnoho zařízení sociálních služeb spolupracuje s lokálními školami, které si pro seniory připravují různá vystoupení a společné aktivity. Zároveň přirozeně probíhají organizované aktivity se sociálními pracovníky a pracovníky pobytových služeb, kteří patří také k té mladší generaci. Výzvou se v tomto ohledu stala epidemie koronaviru, kdy byla zařízení z důvodu protiepidemických opatření izolována. Mimo jiné nám tato situace ukázala, že je zde ještě mnoho prostoru pro využívání digitálních technologií pro komunikaci a vzdělávání klientů v pobytových zařízeních. MPSV podpořilo v této době pobytová zařízení dotačním titulem, ze kterého bylo možné uhradit také nákup tabletů pro udržení kontaktu klientů s jejich blízkými. A tuto cestu podpory využívání technologií v sociálních službách bychom chtěli dále rozvíjet co nejvíc, aby ani ti, kteří se nemohou osobně setkat se svými blízkými nebo navštívit vzdělávací kurz, nebyli o tuto možnost ochuzeni.

Sedmý ročník soutěže Srdce s láskou darované vyhrál v mladší kategorii právě mezigenerační projekt Střípky radosti od MŠ Čtyřlístek z Říčan u Prahy. Děti s babičkami a dědečky v Domově Pod Kavčí skálou udržují vztah dlouhodobě, vzájemně se podporují a našli si k sobě cestu i v době covidové aspoň „přes plot“ nebo „přes okno“. V každém ročníku máme podobné projekty a vnímáme i pozitivní odezvu od obdarovaných seniorů. Ministerstvo práce a sociálních věcí se stalo partnerem právě začínajícího osmého ročníku. Co to bude pro soutěžící znamenat?

Stejně jako předseda Poslanecké sněmovny i nejvyšší představitel našeho ministerstva zasedne v porotě a odmění tři týmy, které svá soutěžní srdce věnují právě babičkám a dědečkům. Dostanou od nás také speciální dárky. Co to bude, prozradíme v některém z dalších čísel AGE.

Zamýšlíte ještě nějaké další aktivity, které propojují generace?

V rámci projektu Senioři v krajích proběhla minulý rok úspěšná výzva Děti malují seniorům, která je velmi podobná vašemu Srdci. Aktuálně je v témže projektu spuštěna tzv. Jerusalema challenge, jejímž cílem je vytvoření společného tanečního videa dětí a seniorů na jihoafrickou píseň Jerusalema. V projektech, které propojují generace, budeme určitě nadále pokračovat. Těším se také na osmý ročník Srdce s láskou darovaného a na nápady, se kterými děti a jejich paní učitelky i páni učitelé přijdou.

My také a věříme, že udělají mnoho radosti. Těšíme se na vzájemnou spolupráci.

Za rozhovor děkuje Jana Jenšíková

Foto: archiv MPSV

Celý článek si přečtěte v tištěné verzi AGE 5 / 2021 na straně 14-15.