V Ypsilonce se nuda nenosí
Proto neváhejte a vezměte tam někdy také děti. Neboť zábava a poznávání v jednom jsou odjakživa devízou Studia Ypsilon, které Ivan Vyskočil kdysi vtipně přejmenoval na Ypsilonku, což divadlu, které za dva roky oslaví šedesátiny, zůstalo jako přezdívka dodnes. Stejně jako všeosvobozující humor a nadhled, charakterizující jak hlavní proud Y-aktivit, tak i tvorbu pro děti, kterou legendární divadlo programově rozvíjí už od počátku své existence. V současnosti jsou toho zdárným příslibem kromě o něco starších Hudbajek hned dvě novinky: Škola Ypsilon a Vosička.
Bavit se a přitom objevovat svět i sebe samého je to, co činí i dnes Ypsilonku Ypsilonkou. Divadlem zážitku, který si ve známé pražské pasáži Olympic, kde Ypsilonka sídlí, mohli diváci ještě „před covidem“ dopřávat skoro dennodenně.
Tato samozřejmost bere v nejistotě současnosti zasvé. Ale jak se říká, kdo se bojí, nesmí do lesa, do něhož Ypsilonka v pandemickém čase vstoupila odvážně už několikrát. Poprvé a velmi pohotově hned zjara roku 2020, když byly uzavřeny také školy a děti (spolu s rodiči a učiteli) byly odkázány k výuce na dálku. Tehdy Ypsilonka jako jedno z prvních pražských divadel přišla s originální myšlenkou – přímo z jeviště živě streamovat hravě edukační interaktivní seriál o vyjmenovaných slovech nazvaný Škola Ypsilon. S podtitulem Seriál pro otevřené dětské publikum, které se třeba učí o vyjmenovaných slovech (a podobně), ale zároveň ho baví divadlo! Zájem byl okamžitý a bohaté reakce přicházely od diváků doma i ze zahraničí. Z původně internetového pořadu pro děti, který je i nadále možné zhlédnout v rámci nabídky Y-online na stránkách divadla, se montáží toho nejlepšího nakonec stane běžné repertoárové představení, jehož premiéra se uskuteční 26. září.
Bavit se a přitom objevovat svět i sebe samého. To je Ypsilonka.
S dětským divákem je spjata také další ypsilonská novinka, inscenace Vosička aneb Jak byla vosa Marcelka ráda, že je podle knižní předlohy Michala Čunderleho a v režii Jana Večeři. Příběh pojednává o vosičce, která se narodila bez křidélek, a přesto si nezoufá. Představení s mottem I bez křídel můžeme doletět daleko akcentuje prvek přátelství a sounáležitosti. A jak už je pro Ypsilonku typické, je rovněž plné hudby a písniček. Ideální rodinné představení, o němž představitelka titulní role Lumíra Přichystalová řekla: „Upřímně doufám, že si děti kromě krásných písní odnesou také bezelstný pohled na přátelství či větu, kterou vosička často používá. To jsem ráda, že jsem!“
Text: Eva Kulová
Foto: Jiří Kottas
Celý článek si přečtěte v tištěné verzi AGE 5 / 2021 na straně 23.