Česká republika stárne a na trhu práce roste počet starších pracovníků. Známe řešení?

Podle Českého statistického úřadu bude do roku 2100 v České republice intenzivně přibývat osob starších 65 let, naopak počty dětí se sníží. Střední varianta studie odhaduje zdvojnásobení počtu lidí v seniorském věku. Na druhou stranu počty dětí ve věku do 14 let klesnou o pět procent. Tyto predikce budou znamenat nejen značnou zátěž pro zdravotnictví, systém starobních a invalidních důchodů, ale také přinesou podstatné změny na trhu práce. Největší změny se pak očekávají na straně zdrojů a nabídky pracovních sil.

„Zatímco celkový počet obyvatel ČR poroste jen velmi mírně, během let se bude výrazně zvyšovat počet seniorů, především těch nejstarších. Tuto situaci bude kromě demografických vlivů ovlivňovat také posun silných a slabších ročníků v průběhu času. Předpokládá se také mírný pokles dětské věkové skupiny (0‒14 let), ale osob v produktivním věku (15‒64 let) bude postupem času ubývat výrazně více,“ říká Irena Votrubová z krajské správy ČSÚ.

V důsledku stárnutí obyvatelstva se již dnes v mnoha evropských zemích realizují plány na oddálení odchodu do důchodu, čímž se zesiluje potřeba diskutovat o zaměstnanosti a pracovních podmínkách. Bude docházet k nárůstu počtu starších pracovníků na trhu práce. Kdo je ale starší pracovník? Většinou je toto označení limitováno věkem, tedy datem narození. Tato definice ale nemusí být jednoznačná. Proces stárnutí neprobíhá u každého člověka stejnou rychlostí. Mezi lidmi téhož věku mohou být značné rozdíly. Je to samozřejmě dáno geneticky, životním stylem, typem osobnosti, prostředím a podobně.

Někteří starší lidé zvládají i fyzicky náročnou práci, aniž by pro ně představovala neadekvátní zátěž. Totéž platí i o mentální či psychicky náročné práci. Nelze tedy jednotně tvrdit, že s přibývajícím věkem klesá produktivita práce u zaměstnanců, i když se nesporně mění fyzické i psychofyziologické funkce člověka. Klesá fyzická zdatnost, zhoršuje se koordinace, sluch, zrak, paměť, mění se přizpůsobivost ke změnám. Jde o nezvratný, nicméně velice individuální proces.

Ohrožení šedesátníci

Nejvíce ohroženou skupinou na trhu práce jsou lidé starší šedesáti let. Pokud přijde člověk v tomto věku o práci, jen obtížně nalézá novou. Starší pracovníci jsou tedy řazeni mezi nejrizikovější skupinu na pracovním trhu. Právě proto by jim měla být věnována zvýšená pozornost a následná pomoc při nalezení vhodné pracovní pozice.

Nižší zaměstnanost starších věkových skupin ovlivňují i odchody do předčasných důchodů. U většiny lidí je odchod do důchodu či předčasného důchodu jedinou možností, jak si zajistit další existenci. Dalším důvodem je i absence dlouhodobé přípravy na stárnutí jak na straně zaměstnanců, tak na straně zaměstnavatelů a do značné míry i ztráta zodpovědnosti za vlastní stáří již v produktivním věku. Na ohrožení za městnávání seniorů se projevuje i společenské klima – nedostatečná podpora aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity.

K většímu zapojení osob ve věku nad 50 let je právě nutné vytváření podmínek na pracovišti a změna postoje jednotlivců. Česká republika by se měla stát zemí vstřícnou k zaměstnávání osob různého věku, a to tak, že se změní postoje ke stárnutí jak na úrovni společnosti, tak i na straně zaměstnavatelů, zaměstnanců, dále k zajištění age managementu jako nedílné součásti personálního řízení, k přípravě obyvatelstva na aktivní stárnutí. Firmy by měly klást důraz na vytváření podmínek pro prodlužování pracovního života zaměstnanců včetně práce v důchodovém věku.

Důležité je klást důraz na mezigenerační dialog nejen ve firmách, ale i ve společnosti jako takové, zejména na „rozmělňování“ oboustranných generačních předsudků. Projekt Implementace politiky stárnutí na krajskou úroveň MPSV (Senioři v krajích), který pomáhá s řešením politiky stárnutí v jednotlivých regionech, spatřuje možnou podporu ze strany zaměstnavatelů právě ve vytváření podmínek pro zaměstnávání osob 55+, ale třeba i v důchodovém věku (například na pozici mentorů). Dále umožňování postupného odchodu do důchodu, flexibilních forem práce, domácí práce, snižování úvazku atd.

Další podporou může být právě kladení důrazu na mezigenerační dialog a spolupráci více generací. V Jihočeském kraji se projekt Senioři v krajích zabýval zaměstnaností osob 55+ v Sondě do života a potřeb seniorů. Z tohoto průzkumu vyšlo, že lidé mají zájem o postupný odchod do důchodu, o flexibilní formy práce, o částečné úvazky i v důchodovém věku. Někteří zaměstnavatelé umožňují tyto výhody, jiní zatím nikoliv.

Soutěž pro zaměstnavatele

V Jihočeském kraji se v rámci projektu již druhým rokem pořádala soutěž Společnost přátelská zaměstnávání lidí 55+. Cílem je ohodnotit společnosti, které v současné době kladou důraz na zaměstnávání osob ve věku 55+, a tím motivovat ostatní jak k zaměstnávání těchto osob, tak k vytvoření nabídky postupného odchodu do důchodu či prostoru k zaměstnávání seniorů, například jako mentorů. Druhotným cílem je šíření informací o této problematice a odstranění předsudků, které panují mezi společnostmi vůči zaměstnávání starších lidí.

Ze slavnostního vyhlášení oceněných společností druhého ročníku soutěže Společnost přátelská zaměstnávání lidí 55+

„Důvodem vyhlášení soutěže bylo, že se senioři stále ještě setkávají s předsudky ze strany zaměstnavatelů. Ti si totiž myslí, že mladí lidé budou pracovat pilněji a rychleji a nebude pro ně problém dělat například přesčasy. Opak je mnohdy pravdou. Podle studie personální agentury Adecco Group jsou senioři přínosem pro firmu nejenom z hlediska dlouholetých zkušeností a znalostí, ale je pro ně typická i vyšší míra loajality, spolehlivosti a zodpovědnosti vůči pracovním povinnostem,“ říká Alena Bártíková, jihočeská koordinátorka projektu Senioři v krajích.

Ocenění přináší zapojeným společnostem nejen konkurenční výhodu ve formě propagace, ale také pomůže ke zlepšení jejich image v regionu i ke zlepšení pracovních vztahů, zejména na mezigenerační úrovni.

Vyhlašovateli soutěže jsou Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, projekt Senioři v krajích a Jihočeský pakt zaměstnanosti (Jihočeská společnost pro rozvoj lidských zdrojů, nositel Jihočeského paktu zaměstnanosti). Záštitu nad oceněním převzala ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová.

Tato soutěž je určena pro podnikatelské subjekty, veřejnou a státní správu či neziskové organizace, které fungují nejméně jeden rok a mají sídlo společnosti či jeho pobočku na území Jihočeského kraje. Uvažuje se také o rozšíření soutěže na celou republiku.

Zdroj: Projekt Implementace politiky stárnutí na krajskou úroveň; Alena Bártíková; MPSV

Foto: archiv projektu

Celý článek si přečtěte v tištěné verzi AGE 6 / 2021 na straně 38-39.