Hravý konec školního roku s Ypsilonkou

Kam s dětmi, když ve škole zavládne prázdninová atmosféra, ale do skutečných prázdnin ještě pár dní zbývá? Letos určitě do Ypsilonky, oblíbeného pražského divadla, které na poslední červnové pondělí připravilo pro předškoláky a žáky prvního stupně základních škol celodenní FESTIVÁLEK PRO DĚTI. Program je lákavě poskládán ze tří divadelních představení a jeho součástí budou také zábavné pohybově taneční dílny pro malé návštěvníky, které povede populární tanečník a choreograf Jan Onder.

Malému i dospívajícímu dětskému divákovi se Ypsilonka vedle hlavního proudu svých aktivit začala věnovat programově v podstatě hned od svého vzniku. Není pochyb o tom, že právě na její půdě s kořeny zapuštěnými v loutkovém divadle se u nás zrodilo nové moderní divadlo pro děti, které vychází z radikální myšlenky: vidět dítě jako dítě, ale zároveň se k němu chovat jako k už hotovému člověku.

Taková je devíza i letošního Festiválku pro děti, s nímž Studio Ypsilon přichází letos sice poprvé, přesto v kontinuitě a přirozenosti všech svých dosavadních snah vychovat si „svého“ diváka a skrze něj pak jakoby zpětně poznávat cosi elementárního, lidského, co člověk, nedá-li si pozor, v dospělosti ztrácí. I v tom tkví nestárnoucí kouzlo Y-poetiky: alespoň kousek dětství si uchovat a hlavně neztratit schopnost si hrát.

I odtud bytostná ypsilonská tendence k improvizaci, kterou Jan Schmid nadále v Ypsilonu metodicky rozvíjí a jež byla zakódována už v kultovní inscenaci nové éry dětského divadla Poklad baby Mračenice, kterou Schmid coby režisér a scénograf novátorsky střihovým a kolážovým způsobem a s velkým podílem hudby vytvářel v Severočeském loutkovém divadle v Liberci ve stejném roce, kdy Ypsilonku zakládal.

Také v této návaznosti, jako i na další Schmidovy dětské inscenace, které vznikly ještě společně s libereckým loutkovým divadlem nebo už v samotném Ypsilonu, se zrodil nápad uspořádat pro děti v Ypsilonce nově celý festiválek a jako hosta přizvat právě liberecké Naivní divadlo.

Text: Eva Kulová

Foto: archiv divadla

Celý článek si přečtěte v tištěné verzi AGE 3 - 4 / 2022 na straně 60-61.