Ořezávání výdajů bolí, ale i zoceluje
V roce 1995 vyhlásilo UNESCO osmé září za Mezinárodní den gramotnosti. To inspirovalo společnost Partners, která jej od roku 2011 v rámci svého dlouhodobého vzdělávacího programu označuje i jako Den finanční gramotnosti. Pro ten letošní si v srpnu nechala vypracovat průzkum mezi dospělými občany Česka. O komentář k vybraným výsledkům jsme požádali zkušeného finančního poradce skupiny Partners Ing. Jaroslava Galla.
Podle nedávného průzkumu, realizovaného agenturou MindBridge pro finanční skupinu Partners, většina Čechů (86 %) vnímá současnou hospodářskou situaci ČR jako horší než před dvanácti měsíci. Za hlavní problém považují růst cen energií a potravin. Až 79 procent lidí požaduje po vládě zajištění dotací na elektřinu a plyn. Jak vnímáte růst cen vy a jaký očekáváte budoucí vývoj?
Pro vládu ČR i Evropskou unii je současná energetická situace vysoce prioritní problém, protože hrozí kolaps firem, zvýšená nezaměstnanost a část populace by se mohla dostat do těžkých ekonomických potíží. Když z průzkumu víme, že více než 40 procent obyvatel nemělo finanční rezervu na déle než dva měsíce již letos v srpnu, pak pokud by opravdu došlo k dlouhodobějšímu navýšení cen energií a vláda nekonala, hrozí větší množství bankrotů rodin a firem. Proto věřím, že naše vláda i zástupci EU budou akční a přijdou se smysluplným plánem.
Inflace neboli ztráty hodnoty peněz se podle průzkumu agentury Median pro Český rozhlas již v prosinci minulého roku obávalo 90 procent Čechů. Známý investiční guru Warren Buffett nám pro inflační období mimo jiné radí investovat do sebe – svých dovedností a vzdělání. Říká tedy to samé, co starý dobrý selský rozum: kvalitní učitel, lékař nebo řemeslník se uživí vždycky.
V letech 2020 a 2021 dokázalo 73 procent lidí s měsíčním příjmem vyjít tak, že mohli vytvářet i úspory. V roce 2022 je jich už pouze 65 procent. Ve zlepšení své finanční situace lidé nyní nevěří. Jaké strategie zvládání ekonomické krize doporučujete svým klientům?
Říkat někomu, kdo je v nouzi, že je „pozdě bycha honit“ a že si měl tvořit rezervu pro nečekané situace, by asi k ničemu dobrému nevedlo. S mými klienty finanční rezervu cíleně vytváříme dlouhé roky a 10 až 30 procent příjmu pravidelně odkládáme stranou. Díky tomu je současná situace nezasáhne tak výrazně. Lidem, kteří rezervu nemají, nezbývá nic jiného nežli nastolit režim „krizový manažer“. To znamená, že hlava rodiny svolá rodinný sněm, obeznámí ostatní členy domácnosti se situací a pak mohou hlasovat, o co konkrétně své výdaje sníží.
Ořezávání výdajů bude bolet, snížení životního standardu nebude příjemné, ale každá podobná situace nás může nakonec zocelit a zlepšit naše ekonomické povědomí. Můžeme se naučit, jak s rodinným rozpočtem lépe dlouhodobě hospodařit. Začneme plánovat na delší období, minimálně na jeden rok. Uvědomíme si, jaké jednorázové náklady určitě přijdou: pojištění nemovitosti a auta, nedoplatek energií, škola v přírodě, servis auta, výměna pneumatik a podobně. To vše stoprocentně přijde, jen u některých výdajů nevíme přesné datum, kdy je budeme muset uhradit. Do některých domácností se nejspíš vrátí obálková metoda hospodaření s penězi. Je to osvědčené a spolehlivé.
Vzdělávací projekt Den finanční gramotnosti spustila Partners finanční skupina v září roku 2011 jako reakci na nízkou finanční vzdělanost v Česku. Proškolení lektoři DFG navštěvují bezplatně žáky a studenty škol a formou odpovídající jejich věku jim vysvětlují základní pravidla zdravého hospodaření a upozorňují je na možná rizika světa peněz.
Praktické rady, testy finanční gramotnosti a další informace lze najít na webu www.denfinancnigramotnosti.cz , kde si můžete také domluvit přednášku lektora.
Za rozhovor děkuje Martina Hošková
Foto: archiv Partners
Celý článek si přečtěte v tištěné verzi AGE 5 / 2022 na straně 48.