Na čerstvé vlně aneb S Ypsilonkou stále nejdál dojdeš
Přední česká divadelní scéna Studio Ypsilon, tato živoucí „legenda v srdci Prahy“ se sídlem v raně funkcionalistickém paláci Olympic ve Spálené ulici, si bude po celé příští dva roky připomínat neuvěřitelných šedesát let. Zatímco v roce 2023 uplyne právě tolik let od vlastního založení Ypsilonky, která vznikla v roce 1963 v Liberci, v roce 2024 budou šedesátiny vztaženy k výročí uvedení první inscenace Encyklopedické heslo XX. století, která měla premiéru v únoru 1964.
„Mám rád divadlo, které usiluje o to být všemi prostředky a za všech okolností překvapivou událostí,“ prohlašuje Jan Schmid, zakladatel a tvůrce divadla pověstného svou múzičností, autenticitou výrazu a komunikativností. Už delší dobu je mu vlastní také vícegeneračnost, zaměření se na diváky různého věku, na které působí sice různě rozlišeně, tj. s vědomím mentálního pohybu doby, ale vždy se společným jmenovatelem kulturnosti a sounáležitosti. Také v samotném souboru se odehrává týž proces, kdy ti nejmladší mohou nalézat vzor u starších kolegů a ti známí a už slavní se zase naopak mohou poučit na tom, jak k divadelní tvorbě přistupují ti mladší a nejmladší. Stále je naplňována prvotní vize divadla jako volně pěstěné zahrady, již lze chápat i jako zmenšený model světa se vší jeho pestrostí a rozmanitostí, ovládaného nejen zákonitostmi přírody, ale i pravidly, která ctí každé společenství slušných lidí, fungující i přes jinakost jednotlivců v příbuznosti a vzájemnosti.
V Ypsilonce si každý najde to své
Tomu odpovídá také současný neobyčejně pestrý ypsilonský repertoár, kde si každý může najít to své, od nejmladších diváků až po ty nejstarší. Šanci oslovit diváky širšího věkového rozpětí má také nejnovější titul (s premiérou 2. prosince) AŽ OPADÁ LISTÍ Z DUBU, příběh z Werichovy knihy Fimfárum pro děti a velké „děti“, pro který svrchovaně platí známý autorův citát: „Kdo se umí smát sám sobě, má právo se smát všemu ostatnímu, co mu k smíchu připadá.“ Bude zajímavé sledovat, jak příběh o sedláku Čuperovi, který si musel projít peklem při cestě za nepitím, budou číst děti, jejich učitelé, rodiče či prarodiče.
Nutno ovšem říci, že i večerní repertoár Studia Ypsilon nevylučuje v hledišti větší děti a mládež, když se připomene, že už léta se zde hraje například Arnoštem Goldflamem zpracovaná Babička Boženy Němcové, a to pod názvem BABIČKA SE VRACÍ. Ještě déle pak jiná klasika, kterou je Dvořákova opera Rusalka, uváděná v posunutém smyslu pod názvem RUSALKA NEJEN PODLE DVOŘÁKA, či novější SEŽEŇTE MOZARTA! o vzniku poslední Mozartovy opery Kouzelná flétna anebo teprve nedávno odpremiérovaná Shakespearova nejslavnější komedie o bláznivých proměnách lásky, jež byla v Ypsilonu přejmenována na SEN NOCI SVATOJÁNSKÉ, JAK SE NÁM ZDÁ, s podtitulem: poněkud i jako Svátek osla. Více pro mládež je pak hra od Ivy Peřinové NÁRODNÍ TRAGÉDIE ANEB PŘEKRÁSNÝ NADHASIČ PRAŽSKÝ, znamenitá komedie inspirovaná skutečnou událostí, požárem Národního divadla. Hravě ironický příběh, který propojuje historická fakta a dobové souvislosti s fiktivním lidským osudem, s radostmi i strastmi.
Samo místo je magické
A na co pozvat dále? Třeba na z nedávné doby velmi originální titul Jana Schmida SPÁLENÁ 16. Je o místě a budově, kde Ypsilonka sídlí a už léta hraje. Jde právě o palác Olympic od architekta Jaromíra Krejcara, jehož ženou byla provokativní novinářka Milena Jesenská. Také je však o domech, které zde stály ještě dříve, například o tom, kde žil a zemřel malíř Josef Mánes, anebo o vedlejším, kde žila rodina J. E. Purkyně, v němž on sám zároveň vybudoval první fyziologický ústav u nás. A takto se představení na způsob objevné procházky zabývá historií celé ulice Spálené od doby Karla IV. až po sametovou revoluci 1989, včetně stavby stanice metra Národní. Jde o velkolepé představení s až pětadvaceti účinkujícími, což je snad největší počet v historii Ypsilonky. Kromě herců zde vystupuje například i jeden z našich předních operních pěvců Roman Janál, dále swingová zpěvačka Jitka Vrbová, klavírní virtuos Tomáš Víšek, kontrabasista František Uhlíř anebo historik Petr Koura se svými živými vstupy. SPÁLENÁ 16 je představení zážitkové, plné humoru, zároveň povznášející z poznání věcí, na něž můžeme být hrdi.
Divadlo je zážitek okamžiku. Pokud s člověkem trochu pohne a setrvá v něm, pak splnilo své poslání. Asi tak, jak nedávno napsala Ypsilonce jedna divačka: „Jsem vám velmi vděčná, že přinášíte lidem kulturu, která potěší a naplní člověka nadějí, že kultura, cit pro umění a úžasní herci ještě stále jsou.“
Text: Eva Kulová
Foto: Jiří Kottas
Celý článek si přečtěte v tištěné verzi AGE 6 / 2022 na straně 40-41.