Srdce těm, co léčí srdce našim nejbližším
2. místo, kategorie ZŠ (3. až 9. ročníky)
ZŠ Česká Ves, okres Jeseník
Třída 8. C (20 dětí) pod vedením paní učitelky Ivany Svobodové Chocholové
Proč jsme se chtěli zapojit do tohoto projektu? Chtěli jsme lidem okolo nás rozdat radost a hlavně jim poděkovat. Chtěli jsme, aby viděli, že nejsou na všechno sami, a alespoň jim v rámci podpory podat ruku. Když jsme začali přemýšlet, koho bychom potěšili a podpořili, odhlasovali jsme, že by bylo skvělé udělat radost lékařům a sestřičkám u nás v nemocnici v Jeseníku na interním oddělení. Možná si říkáte, proč interna? Na interním oddělení se řeší problémy s krví, tlakem, cévami, trávicím traktem a hlavně se srdcem. Interna se zabývá diagnostikou a léčením pacientů, kteří mají problémy s vnitřními orgány. To je to, proč jim chceme pomoct a vykouzlit úsměv na tváři. Snad se nám to povede!
Klasické srdce nám přišlo už moc obyčejné, a proto jsme jednou ve třídě zkusili vymýšlet nápady, co by se mohlo vůbec tvořit. Panenka, plyšák nebo snad skřítek? Každý z nás ve třídě maloval a vymýšlel. Až když jsme viděli hromadu náramně propracovaných výkresů, shodli jsme se na tom, že sestřičky dostanou andělíčky se srdci v náručí a pan primář Miroslav Zapletal plyšového skřítka s obrovským srdcem.
Jako první jsme museli zjistit, kolik sestřiček a lékařů vůbec na interním oddělení je, proto jsme vyrazili do akce. Naše první zastávka byla právě v nemocnici AGEL 25. ledna, kam jsme dojeli autobusem a vypravili se fotit a zjišťovat informace co a jak. Pak jsme se rozdělili na skupinky, kdy jedna šla fotit nemocnici, další se naopak vydala na interní oddělení. Poslední skupinka šla na výzvědy na ředitelství nemocnice, za paní Janou Zavřelovou. Zjistili jsme, že počet sestřiček je 26 a 7 lékařů. Víme tedy, co a kolik vyrábět.
Den, kdy jsme začali tvořit pod dozorem naší třídní, paní Ivany Svobodové Chocholové, byl shodou náhod Valentýn, tedy 14. 2. Dali jsme si na tom doopravdy záležet. Někteří vyráběli tělíčka, jiní zase srdíčka. Náš vymyšlený andělíček se skládal z načechraných vlásků vyrobených z vlny. Dále z roztomilé hlavičky a baculatého tělíčka plněného vatou. Zezadu měl plyšová křídla. Nožičky jsme udělali z provázků s korálky. Samozřejmě nemohla chybět ani srdce, která se sešila z deky, vycpala a později se na ně malovala i elektrokardiografická křivka neboli EKG. Na tvoření jsme se sešli v hojném počtu v pozdních odpoledních hodinách. Měli jsme fůru práce s šitím, ale všechno probíhalo v tak přátelské atmosféře, že jsme ani nevěděli o čase. Nakonec někteří ve své práci pokračovali kontinuálně i doma.
A teď to nejlepší na konec. Potom, co jsme udělali všechny andělíčky a skřítek pro pana primáře už byl také hotový, jsme se dne 8. 3. s plnou krabicí a košíkem (protože ne vše se nám tam vešlo) vydali na další strastiplnou cestu do nemocnice. Sice jsme museli počkat, protože v nemocnici mají hromadu pacientů a skoro žádný čas, ale stálo to za to. Vydali jsme se na cestu na internu, kde jsme překvapili sestřičky. Poděkovali jsme jim za to, že tady jsou a co pro nás dělají, a věnovali jim naše výrobky.
Museli jsme uznat, že se to vážně vydařilo, protože tolik krásných úsměvů jsme už dlouho neviděli. S panem primářem jsme také mluvili, měl velkou radost. Všichni byli nadšení a my hrdí na to, jak to dopadlo. Za nás to byl vážně vydařený projekt, kterého jsme se s radostí zhostili. Už jen proto, že jsme podpořili naše nejlepší zdravotníky, kteří pro nás tady stále jsou.
Soutěžní text a foto
Celý článek si přečtěte v tištěné verzi AGE 3 - 4 / 2023 na straně 28-29.