Mít srdce na dlani je mým životním posláním
Rozhovor s hrdinou českých dětí a členem poroty celostátního projektu pro dětské kolektivy Srdce s láskou darované.
V televizní Kouzelné školce se Michal Nesvadba věnoval dětem dlouhých 24 let. Do rodiny srdcařů starajících se o to, aby každý rok Srdce s láskou darované proběhlo, jak se patří, jsme ho ale přivítali teprve nedávno. A při květnovém slavnostním setkání ve sněmovně jsme byli přímými svědky Michalovy lásky k dětem a toho, jak si během krátkého vystoupení dokáže získat srdce všech přítomných.
Milý Michale, jsme nesmírně rádi, že jsme vás v minulém školním roce přivítali mezi členy poroty našeho projektu. Jak v rámci Srdce s láskou darovaného vnímáte svou osobní roli? A jak projekt samotný?
Děkuji, bylo mi ctí účastnit se slavnostního vyhlášení výsledků v Poslanecké sněmovně. Upřímně, není jednoduché přijmout roli porotce v jakékoliv soutěži, natož v projektu, jehož hlavními účastníky jsou děti, protože jsou citlivější a zranitelnější a berou působení v soutěži velmi vážně a zodpovědně. Všechny touží uspět. Nejraději bych ocenil úplně všechny a byl jsem lehce nervózní. Ale jak jsem se s radostí přesvědčil, oceněni nakonec byli opravdu všichni, což je na tomto projektu úžasné. Když jsem viděl to nadšení a radost dětí, tak věřím, že i 10. ročník bude mít velký úspěch a opět se přihlásí spousta krásných nápadů. Obdivuji a těší mě, jaký přesah Srdce s láskou darované má. Podpora fantazie a kreativity společně s myšlenkou pomoci, rozveselit nebo podpořit druhé
Na slavnostním setkání vybraných účastníků Srdce s láskou darovaného ve sněmovně byl Michal Nesvadba v obležení malých i velkých
Spolu s ostatními porotci jste měl letos poprvé ten těžký úkol vybrat několik dětských „srdcí“ mezi oceněné projekty. Viděl jste tak spoustu nádherných dětských projektů. Jaký pocit jste při jejich prohlížení měl? Vzpomenete si, který se vás osobně nejvíce dotkl?
Probíral jsem se jednotlivými projekty a pokaždé ve mně zůstal malý střípek. Všechny ty střípky na konci prohlížení vytvořily velké zrcadlo, ve kterém jsem viděl ty šťastné tváře, jichž se příběhy dotýkaly. Bylo těžké rozhodnout, kdo je lepší a kdo ještě lepší, protože všechny měly stejný cíl. Dobro, lásku, úsměv a štěstí. A na který příběh vzpomínám? Samozřejmě, že se mě dotkly příběhy nemocných dětí, to je vždycky velmi těžké. Ale přesto jsem si během toho prohlížení u jednoho velmi živě představil svého tatínka Miloše. Byl to příběh Zaječí party, kdy děti pro babičky a dědečky vytvořily krásné místo k odpočinku s lavičkou. Můj tatínek miloval procházky na náměstí Jiřího z Poděbrad, kde si sedl na lavičku u svého oblíbeného kostela a pozoroval svět. A já na té lavičce v Zaječí zahrádce viděl tátu. To bylo pro mě silné a velmi osobní.
Obdivuji a těší mě, jaký přesah Srdce s láskou darované má. Podpora fantazie a kreativity společně s myšlenkou pomoci, rozveselit nebo podpořit druhé.
Práci s dětmi se věnujete celý život. Čím nyní profesně žijete, na co se můžeme těšit?
Dá se říct, že celý život dělám to, co mě nejvíc baví a naplňuje. Měl jsem tedy štěstí, že se ze mě nestal divadelní herec pro dospělé, kterým jsem chtěl po dokončení Státní konzervatoře být, ale bavič dětí. Vyrostlo na mně několik generací, takže není překvapením, že mě po mé show nejdřív fotí maminka se svým dítětem a pak její čtyřleté dítě maminku se mnou. To mě těší a baví. V minulém roce jsem dokončil scénář k velkolepé dvouhodinové rozlučce s televizním pořadem Kouzelná školka s výstižným názvem Michalův poslední příběh a jen doplním, že se skřítkem Františkem a Fanynkou. Na 28. prosince tedy zvu všechny své fanoušky, kteří na mně vyrostli, do největší haly v České republice, do O2 areny v Praze, na tuto mimořádnou a neopakovatelnou rozlučku, ale lépe oslavu. Představí se jim čtyřicet účinkujících s dovednostmi, nad nimiž se všem bude tajit dech, nebo jim naopak vytrysknou slzy dojetí. Přípravy si velmi užívám a věnuji jim celý svůj čas.
Září je spojeno se začátkem nového školního roku. Kdybyste mohl školákům poradit jen jednu jedinou věc, co to bude?
Moc dobře vím, co je to, jít po prázdninách opět zpátky do školy. K herecké profesi totiž, alespoň u nás v Česku, také patří dvouměsíční divadelní prázdniny. Takže i já se vracím 1. září na prkna divadel a kulturních domů, abych rozdával dětem úsměvy na jejich tváře, radost i poučení, a moc se těším. Mohu si dovolit říct, že mí diváci jsou mí kamarádi, a tak se zaplněného hlediště nemohu dočkat. Stejný pocit mají určitě i školáci. Ať je to, jak je to, na školu a na kamarády z ní se vzpomíná celý život a mnohdy jsou to přátelé na celý život. A co bych dětem poradil? Buďte k sobě ohleduplní a neskrývejte nic, k čemu vás srdce vede.
Buďte k sobě ohleduplní a neskrývejte nic, k čemu vás srdce vede.
Když jste tedy před letními prázdninami ohlásil konec v Kouzelné školce, tak to neznamená, že končíte s hraním pro děti úplně, viďte?
Vážím si vaší otázky. Říká se, že v nejlepším se má přestat, a to v mém případě nyní platí pouze pro cyklický pořad Kouzelná školka. V České televizi se objevím zase od ledna ve svém novém autorském seriálu o oblékání. Tentokrát jako kominík, který ví, co na sebe, i když chodí stále v černém, a rád dětem poradí. S divadlem zdaleka nekončím a taky si mě holky a kluci mohou najít na mé internetové televizi, jsem totiž stále plný nápadů, síly a energie. Miluji smích dětí a dělá mi dobře, když k němu strhnu i dospělé. Je to mým životním posláním, mít srdce na dlani.
S Michalem Nesvadbou hovořila Martina Hošková
Foto: archiv Michala Nesvadby a Antecomu
Celý článek si přečtěte v tištěné verzi AGE 5 / 2023 na straně 14-15.