O problém méně, když máme pečující a nejsme na život sami

Pomáhat si v rodině navzájem a postarat se o své blízké – děti, nemocné, starší členy rodiny – je pro mnohé samozřejmé a běžné. Ne každý je však z různých důvodů schopen tuto pomoc poskytnout. Jak tedy můžeme podpořit vytvoření podmínek pro vhodnou péči?

Kdo jsou neformální či rodinní pečující

Nejčastěji se jedná o rodinné příslušníky nebo osoby blízké. Při hovorech s nimi z jedné strany slýcháváme, že pomoc nepotřebují, vše zvládnou, poradí si a pečovat umí každý. Z druhé strany se však dozvídáme, že nemají zkušenosti s péčí z vlastní rodiny, ale také že mají omezené možnosti sladit zaměstnání s pečováním a případně vlastní rodinou. Pečující, kteří jsou poprvé v této roli, by měli mít možnost obrátit se na zkušeného průvodce, který jim všechno vysvětlí či poradí a předem upozorní na případná úskalí, pomůže zorientovat se v sociální oblasti (včetně nepojistných dávek) či eventuální pomoci se skloubením s odbornou péčí, například pečovatelskou službou.

Podpora ze strany státu je potřeba

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR dlouhodobě řeší postavení neformálně pečujících, a to jak v nelegislativních materiálech, tak do budoucna navrhuje úpravy legislativní. Tématem se zabývá v platném dokumentu, který byl 13. září 2021 schválen vládou pod názvem

Strategický rámec přípravy na stárnutí společnosti 2021–2025 a shrnuje postavení neformálně pečujících, včetně uvedení některých dat. Konkrétně vytyčuje zahrnutí neformálně pečujících jako cílovou skupinu sociálních služeb posílením terénní a odlehčovací služby a rozšíření základní činnosti sociálních služeb tak, aby mohly poskytovat podporu těmto pečujícím.

Tento dokument stanovuje dále mj. zvážení zřízení center specializovaných na podporu neformálních pečujících a analýzu možnosti započítávání fiktivního výdělku pro účely výpočtu starobního důchodu po dobu poskytování dlouhodobé neformální péče i analýzu podpory vyššího zapojení mužů do péče. V neposlední řadě je v dokumentu vytyčena podpora slaďování osobního a pracovního života s povinností pečujícího, například podporou rodin a garancí pracovní pozice. V připravovaném akčním plánu k naplnění strategického rámce, který je v současné době finalizován, je problematika neformálně pečujících také uváděna s konkrétními návrhy řešení.

300 000 až milion

Současný počet pečujících v České republice není přesně znám, pracujeme pouze s odhady. Vychází se z údajů o příjemcích příspěvku na péči, ale ne každý opečovávaný má blízkou osobu, která se o něj stará. Touto optikou se dostáváme k odhadovanému číslu 300 000. Pokud vezmeme informace z šetření Fondu pro další vzdělávání z roku 2018, pak je neformálních pečujících kolem jednoho milionu, což odpovídá statistikám ze zemí, jako je Finsko nebo Rakousko, kde jde minimálně o 10 % populace. Právě ve Finsku funguje organizace Finští pečující, která patří mezi nejstarší v Evropě a za více než 30 let vybudovala komplexní síť podpory a vzdělávání pro neformální pečující. Ti jsou zahrnuti do systému sociálních a zdravotních služeb, a to i formou zákona o pečujících.

Vzhledem k demografickým trendům lze očekávat, že počet příjemců příspěvku na péči a s tím spojený počet neformálních pečujících bude dále růst.

Vzhledem k nastávajícím demografickým trendům, kdy se lidé nejen v České republice dožívají stále vyššího věku, lze očekávat, že počet příjemců příspěvku na péči a s tím spojený počet neformálních pečujících bude dále růst.

Nebojte se říct si o příspěvek na péči

Od roku 2007 je nástrojem podpory příspěvek na péči. Jedná se o státem hrazenou sociální dávku, která je vyplácena prostřednictvím Úřadu práce a je poskytována osobám závislým na pomoci jiné fyzické osoby. Stát se formou této dávky podílí na zajištění sociálních služeb nebo jiných forem pomoci podle zákona o sociálních službách při zvládání základních životních potřeb. Z poskytnutého příspěvku na péči pak tyto osoby hradí pomoc, kterou jim může podle jejich rozhodnutí poskytovat buď osoba blízká, tedy neformálně pečující, nebo dále asistent sociální péče, registrovaný poskytovatel sociálních služeb, zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, dětský domov či speciální lůžkové zdravotnické zařízení hospicového typu.

Právní úprava příspěvku na péči je obsažena v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Při posuzování stupně závislosti osoby se hodnotí schopnost zvládat základní životní potřeby, jako je mobilita, orientace, komunikace, stravování, oblékání a obouvání, tělesná hygiena, výkon fyziologické potřeby, péče o zdraví, osobní aktivity a péče o domácnost (péče o domácnost se nehodnotí u osob do 18 let). Pro uznání závislosti v příslušné základní životní potřebě musí existovat příčinná souvislost mezi poruchou funkčních schopností z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu a pozbytím schopnosti zvládat základní životní potřebu v přijatelném standardu. Schopnost osoby zvládat základní životní potřeby se hodnotí v přirozeném sociálním prostředí a s ohledem na věk posuzované osoby.

Výše příspěvku na péči pro osoby starší 18 let činí za kalendářní měsíc: 880 Kč, jde-li o stupeň I (lehká závislost), 4400 Kč, jde-li o stupeň II (středně těžká závislost), 12 800 Kč, jde-li o stupeň III (těžká závislost), a 19 200 Kč, jde-li o stupeň IV (úplná závislost). Krajská pobočka ÚP ČR (sociální pracovník) provádí pro účely rozhodování o příspěvku nejprve sociální šetření, při němž se zjišťuje schopnost samostatného života osoby v jejím přirozeném sociálním prostředí. Následně pobočka zasílá lékařské posudkové službě příslušné okresní správy sociálního zabezpečení žádost o posouzení stupně závislosti osoby. Při tomto posuzování vychází okresní správa sociálního zabezpečení ze zdravotního stavu osoby doloženého nálezem vydaným poskytovatelem zdravotních služeb, z výsledku sociálního šetření a zjištění potřeb osoby, popřípadě z výsledků funkčních vyšetření a z výsledku vlastního vyšetření posuzujícího lékaře. Na základě tohoto posudku krajská pobočka ÚP ČR vydá rozhodnutí o tom, zda se příspěvek na péči přiznává či nikoliv a v jakém stupni závislosti. Proti tomuto rozhodnutí se lze odvolat. Odvolání se podává k úřadu, který napadené rozhodnutí vydal, o odvolání pak rozhoduje MPSV Zdravotní postižení (mpsv.cz).

Ocenění Pečující roku

Neformální pečující bývají často skrytou skupinou, která sebe sama takto neoznačuje, a proto ani nevyužívá formy podpory, jež se nabízejí, což platí v celoevropském měřítku. Ke zviditelnění problematiky pečujících v České republice Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhlašuje již řadu let cenu Pečující roku. Ocenění každoročně upozorňuje širokou veřejnost na důležitost neformální péče, tedy domácí péče o seniory, blízké s hendikepem či dlouhodobě nemocné, a oceňuje obětavost konkrétních pečujících.

Péče o blízkého je řazena mezi „práce z lásky“, na druhé straně má významný dopad na život pečovatele

Péče o blízkého je řazena mezi „práce z lásky“, na druhé straně má významný dopad na život pečovatele. Ti jsou většinou v produktivním věku, nezvládají vždy pracovat na plný úvazek a čelí finančním obtížím, stresu a často i zhoršeným partnerským vztahům. Nemají prostor pro odpočinek a vlastní koníčky či společenské aktivity. Významně jim pomáhají nejen odlehčovací služby, poradenství, ale také zájem veřejnosti a ocenění jejich náročné práce, která má celospolečenský význam.

„Neformální pečující zastávají klíčovou roli v podpoře rodinné soudržnosti a mezigenerační solidarity. Těší mě, že kromě různých forem podpory můžeme prostřednictvím ceny Pečující roku veřejně ocenit konkrétní neformální pečující a ukázat, že na svou situaci nejsou sami. Zaslouží si naše uznání,“ komentuje vyhlášení dalšího ročníku ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Ministr Marian Jurečka předal vloni Ocenění Pečující roku 2022 také Veronice Blahušové, která pečuje o pětiletou dcerku Leontýnku s těžkým kombinovaným postižením a své zkušenosti sdílí s těmi, kdo to potřebují

Ministr již tradičně předá ceny osobně vybraným pečujícím při slavnostním vyhlášení na šestém ročníku konference Fórum rodinné politiky věnovanému práci neformálních pečujících, které proběhne ve dnech 12. a 13. října v Hradci Králové. Ocenění bude udělováno ve třech kategoriích: péče o seniora staršího 65 let, péče o člověka s hendikepem nebo dlouhodobě nemocného do 18 let a péče o člověka s hendikepem nebo dlouhodobě nemocného nad 18 let. Více informací na webových stránkách

www.pecujiciroku.cz.

Text: Mgr. Jana Řeháková Fučíková a Mgr. Olga Starostová, MPSV

Foto: Shutterstock a archiv MPSV

Celý článek si přečtěte v tištěné verzi AGE 5 / 2023 na straně 34-36.