O úspěchu, který začíná v dětství

To, že je rodičovství náročná disciplína, asi není třeba zdůrazňovat. Člověk se často zamýšlí, jestli jeho působení na dítě pomůže, nebo spíš odpomůže tomu, aby bylo dál v životě úspěšné a šťastné. Pro mě osobně je to navíc spojené s mou profesí. Při ní zkoumám pracovní potenciál, původ a zdroj charakterových plusů i minusů a pomáhám lidem být úspěšnější. Jak ale podpořit v úspěchu vlastní děti? 

Příležitosti kolem nás

Možná je to pracovní deformací, ale uprostřed některých zcela běžných situací hledám příležitost.

Jak už to o Vánocích bývá, sjela se celá rodina. Tentokrát jsme si domluvili delší procházku, jejímž cílem byl dům, kde žila babička. S tím domem máme všichni spojeno mnoho krásných vzpomínek. Naše ideální představa byla, že půjdeme po čerstvě zasněženém chodníčku se sluníčkem v zádech a budeme cestou obdivovat kouzlo zimy. Vlastně mě ani tak moc nepřekvapilo, že počasí nevyšlo. Tak už to v Beskydech bývá.

Cíl je jasný. Vyrážíme! Neujdeme ani kilometr a synův krok se protahuje stejně jako jeho obličej. Po chvíli si stěžuje nahlas a začíná dramatizovat všechno kolem. Je mu zima, bolí ho nohy, je promočený, i když má deštník, a chce ihned zpátky do penzionu, a to nejlépe taxíkem. Cítím, že se jeho drama odráží na mém klidu, ale držím se. Když ale začíná kazit výlet všem kolem, dochází mi, že tohle je právě TA příležitost.

Mohla jsem mu vynadat, donutit ho, aby mlčel a prohrál svůj boj. Zvolila jsem ale cestu klidné debaty, v níž jsme rovnocennými partnery. Úplně ho chápu, taky mi to počasí nebylo příjemné, ale chtěli jsme dojít do cíle. Byl to i jeho cíl, byli jsme domluveni s rodinou, ostatní s námi počítali. Nevzdáme to přece jen kvůli počasí!

Kde je cíl, jsou i překážky

Po cestě jsme si s Ondrou povídali o tom, že je to takový trénink do života. Řekla jsem mu: „Jak můžeš vidět, tohle nepohodlí vyvolává různé negativní emoce, blbou náladu až fyzické projevy, ale je jen na tobě, jak se k tomu postavíš. Můžeš tu stát a dělat scénu tak dlouho, až to někdo nevydrží a zavolá ti taxi, které tě odveze do penzionu. Nebo to můžeš vzít jako součást hry. Překážku na cestě k cíli, kterou jsi schopen překonat. Když to zvládneš, vyjdeš z toho silnější. Když nasedneš do taxíku, nikam tě to neposune. Nechám to na tobě.“

Šli jsme vedle sebe dál. Rozpršelo se ještě o trochu víc. Mlčeli jsme a já jsem vnímala, že mu to v hlavě pěkně „šrotuje“. Pak jen prohodil: „Oukej, tak já to zvládnu.“ A šlapal dál a bez řečí dosáhl cíle s námi. Vypadá to, že jsem uspěla, ale o to nejde. To on zvítězil. Zvítězil nad sebou a je teď o něco silnější.

Výdrž, trpělivost a odolnost proti tlaku s úspěchem souvisí. Ještě jsem neslyšela o úspěšném a šťastném člověku, který by toto nepotřeboval.

Text: Lucie Spáčilová, výkonná ředitelka společnosti Performia

Ilustrační foto: Shutterstock

Celý článek si přečtěte v tištěné verzi AGE 6 / 2023 na straně 31.