Sněmovnou to nekončí, ale začíná

Srdce s láskou darované je výjimečné v tom, že má dlouhodobý pozitivní dosah a přesahuje i do prostoru mimoškolního. Členové jednotlivých týmů spolupracují na svých projektech mnoho týdnů až měsíců. Díky tomu se navzájem lépe poznávají – a nejen to, vznikají i úplně nová přátelství, mezi dárci a obdarovávanými. Finalisté, kteří se ocitnou na slavnostním setkání ve sněmovně, pak předávají své dojmy dál, po návratu slaví se spolužáky ve škole, rozdělují si odměny, někteří plánují pokračování. Stejně tak se radují z balíčků s odměnami i ostatní SRDCAŘI, kteří se do sněmovny nedostali. Pojďte se na to podívat s námi.

Deváťáci ze ZŠ T. G. Masaryka, Fulnek:

Srdce s láskou darovaného jsme se účastnili poprvé a ocenění, které jsme získali za naše Srdce pro Pepíka, nám udělalo velkou radost. Už cestou ze sněmovny jsme se ve vlaku dělili o naše zážitky s kamarády, kteří na nás čekali ve škole a těšili se, co jim přivezeme. Druhý den jsme jim potom ve škole předali dárečky, společně jsme si prohlédli fotky a zavzpomínali na tvorbu našeho projektu. Medaile jsme si nechali jako překvapení až na konec školního roku a předali jsme je při závěrečném slavnostním shromáždění celé školy. Naše paní učitelka navštívila také „našeho Pepíka“ a předala mu jeden ze srdíčkových přívěsků. Moc nás potěšil dopis, který nám poslal a který jsme si ve škole společně přečetli. Jsme rádi, že mu zůstala na projekt hezká vzpomínka a že na nás nezapomněl. To se potvrdilo i na začátku nového školního roku, kdy nám od něj přišla SMS s přáním úspěšného zvládnutí 9. třídy.

Paní učitelka Jana Michaličková a třída Zajíčci, MŠ Čtyřlístek, Říčany u Prahy:

Jubilejní 10. ročník Srdce s láskou darovaného byl pro nás možností představit již šestý projekt. Projekt, jehož nedílnou součástí jsou naši vzácní přátelé – babičky a dědečkové z Domova Pod Kavčí Skálou v Říčanech. Říká se, že sdílená radost je dvojnásobná. Toho se držíme, proto jsme brzy po setkání ve sněmovně utíkali za nimi, abychom jim všechno povyprávěli a kus ze své radosti jim předali – stejně jako dárečky, které jsme pro ně ve sněmovně dostali. Už teď se těšíme, co báječného spolu zase vymyslíme. Něco krásného končí a něco ještě hezčího nás čeká…

Paní vychovatelka Marie Střelská, ZŠ a MŠ Ladná:

Výlet do Prahy byl pro nás odměnou a samotné vyhlášení vítězů ve sněmovně obrovský zážitek. A to už ani nemluvím o té spoustě odměn, co jsme dostali, že jsme je ani pomalu nemohli odnést. Ve škole bylo druhý den velké těšení ze všech dárků, které jsme z Prahy přivezli. Paní ředitelka předala ostatním dětem vše, co jste jim poslali, a i když přivézt všechny odměny až k nám vlakem nebylo jednoduché, dětská radost stála za to. Na závěr jsem byla velmi mile překvapená, že děti navrhly, že se o výhry rozdělí s Kamilkou, pro kterou jsme tento projekt dělali. Každý daroval něco ze svého a nakonec se podařilo téměř totožný balíček předat Kamilce, včetně dárkových poukazů z Luxoru. Doufám tedy, že pochopily, jak je důležité nemyslet jen na sebe, dokázat se rozdělit a být všímavý k druhým. Mám z toho radost, naše práce tím dostává ještě větší smysl. Děti chtějí, abychom se přihlásili i do letošního ročníku, a doufají, že zase uspějí. Víme, že ocenění není to nejdůležitější, a odpočatí po prázdninách se pouštíme do práce.

Paní učitelka Lenka Hyrlíková a třeťáci ze ZŠ Opava-Malé Hoštice:

Již ve vlaku při cestě do Opavy si žáci rozdělili ceny, dárkové poukazy, měli čas společně sdílet radost a zážitky nejen ze sněmovny, ale i z objevování hlavního města. Následující den vyprávěli spolužákům, co prožili, promítli jsme si fotografie a umístili ocenění/diplom na čestné místo školy. Čtyři dny po návratu jsme měli oficiální slavnostní předávání Srdce hasičům. Svým vystoupením děti zahajovaly dvoudenní oslavný program ke 100. výročí založení sboru dobrovolných hasičů v Malých Hošticích a sklidily zasloužený potlesk. Předseda hasičů s paní starostkou obce umístili srdce na čestné místo na zeď hasičárny, kde jej mohl kdokoliv obdivovat. Žáci tak mohli spokojeně uzavřít práci na celoročním projektu s vědomím, že radost a lásku má smysl šířit dál.

Třída 5. A, ZŠ Maršovská, Teplice:

Moc děkujeme za krásné dárečky! Děti z nich měly obrovskou radost! Podarovali jsme nejen sebe, ale také naši paní ředitelku, paní zástupkyni a chystáme se předat řetízky i těm, kteří nám pomohli naplnit lidská srdce láskou. Takže ve vaší myšlence pokračujeme i mimo soutěž! Těšíme se na příští rok a vážíme si toho, jak úžasně propojujete lidské životy v jeden!

Paní učitelka Hanka Štěpánková, ZŠ Litvínovská, Praha 9

Svoji třídu jsem vedla šest let. Poslední tři roky jsme se účastnili projektu Srdce s láskou darované a sbírali jsme i ocenění ve sněmovně. Všechny děti tak mohly zažít tu nádhernou a nezapomenutelnou atmosféru setkání SRDCAŘŮ. Každý projekt nás vždycky stmeloval víc a víc, a i když na začátku každého z nich se našel někdo, kdo tvrdil, že se daný rok nezapojí, vždycky se nakonec zapojili všichni s radostí. Bylo nádherné pozorovat, že vedoucí skupina byla v každém roce jiná. Projekt Srdce s láskou darované se nám vryl hluboko do srdce. Symbol srdce jsme si dali i na naše třídní tričko a srdce je i na absolventských medailích. Projekt Srdce s láskou darované máme s 9. C V SRDCI NAVŽDY.

Dvoustranu zpracovaly Martina Hošková a Jana Jenšíková

Foto: archiv jednotlivých týmů

Celý článek si přečtěte v tištěné verzi AGE 5 / 2024 na straně 14-15.