Srdce za zmizelé

Zvláštní cena předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR

ZŠ a MŠ Chudenín

1. až 5. ročník (18 dětí) pod vedením paní učitelky Michaely Kohoutové

Naše malotřídní škola Chudenín se nachází v Pošumaví při hranici s Německem v okrese Klatovy. Se zájmem se zapojujeme do různorodých projektů a aktivit: chceme přirozeně rozvíjet dětskou zvídavost a dělat dětem radost. A projekt Srdce s láskou darované nás nadchl jako příležitost, aby si naši žáci vyzkoušeli, že dělat radost druhým přináší pocit štěstí a naplnění.

Děti dlouho nepřemítaly, kdo by si vyrobené srdce zasloužil. Vzpomněly si na výuku věnovanou 11. listopadu, tedy Mezinárodnímu dni veteránů, kdy jsme si představili nejen válečné hrdiny, ale i hrdiny všedního života. Konkrétně v našem příhraničním regionu to byli například nevinné oběti nuceného vysídlování. Seznámili jsme se s několika silnými příběhy, mezi nimi i s vyprávěním pana Emila Baierla, rodáka z nedaleké obce Fleky, zprostředkovaným díky internetovému archivu pamětníků Paměť národa.

Hledání a přípravy

K realizaci záměru jsme potřebovali kontakt na pana Baierla, který žil od roku 1946 s rodiči v pohraniční obci Neukirchen beim Heiligen Blut, kde s otcem postavil dům a vyučil se ševcem. Po roce 1989 se začal do Čech vracet a se svými přáteli rodáky obnovil základy kostela, kde jako dítě ministroval, a hřbitova. V rozhovorech, které poskytl Klatovskému deníku v roce 2019, byla zmínka o obci Neukirchen beim Heiligen Blut, proto jsme oslovili tamní radnici a obratem jsme se dozvěděli, že pan Baierl je opravdu občanem tohoto městečka a je ve výborné kondici. Město nám pro setkání 3. března letošního roku nabídlo prostory Poutního muzea včetně programu pro naše žáky.

S chutí jsme se pustili do výroby srdce z přírodních materiálů a s vazbou na tradice česko-německého regionu. Podkladem byla kulatina kmene smrku, kterou nám daroval Luboš Rayser, místní obchodník se dřevem. Děti vytvořily koláž z fotografií okolí jako vnitřek srdce z kartonu a juty a ozdobily ji osmdesáti skleněnými páteříky, skleněnými perlami, jejichž výroba patřila k šumavským řemeslům. V této tradici pokračuje Alena Kyrálová z Modravy, která pro nás korálky vyrobila. Počet představuje roky od konce druhé světové války. Jádrem se pak stala fotografie dvouletého Emila, který sedí na houpacím koni před rodným domem.

Srdce nakonec vznikla dvě: jedno věnované panu Baierlovi, druhé zůstane v naší škole jako vzpomínka na projekt. Jako poděkování pro naše neukirchenské hostitele vyrobily děti ještě brože ve formě kolorovaných srdíček ze samotvrdnoucí hmoty.

Setkání

V den setkání nás v sále muzea v Neu­kirchenu čekali manželé Baierlovi, Marcus Miller, starosta Neukirchenu, Jana Dirriglová, starostka obce Loučim, zástupci radnice, muzea a tisku. Po přivítání panem starostou, který vyjádřil díky a obdiv iniciativě naší školy, jsme představili projekt. Vlastní ceremoniál předání byl emotivní: pan Baierl i jeho choť byli dojatí. Všichni společně jsme si pak prohlédli expozici muzea se zapůjčenou soškou ze zaniklého kostela v Červeném Dřevě a připomněli si legendu, která spojuje bavorský Neukirchen a českou Loučim. Pan Baierl poutavě komentoval fotografie Červeného Dřeva, Fleků či snímek chudenínské školy.

Při pohoštění měly děti možnost s pamětníky diskutovat, dozvěděly se spoustu zajímavostí.

Po rozloučení jsme ještě pokračovali interaktivní formou v prohlídce muzea. Na ni jsme navázali procházkou k poutnímu kostelu a cestou zpět do Česka zastávkou v Červeném Dřevě završili pomyslný kruh v místě, které pro pana Baierla tolik znamená.

Projekt přinesl mnoho užitečného: nové výtvarné techniky, pro některé děti první návštěvu Německa, zážitek z rozhovoru s pamětníkem.

Doufáme, že úctu k ostatním lidem nehledě na etnikum, rasu či náboženství si účastníci ponesou dále do života.

Děkujeme, že jsme mohli být součástí tohoto nádherného projektu.

Celý článek si přečtěte v tištěné verzi AGE 3 - 4 / 2025 na straně 48-49.