Kam vede cesta, kterou ukazujeme dětem?
„Problematika sebevražd úzce souvisí s otázkami hledání svého postavení v životě, touhy po jeho naplnění. To jsou témata, která přímo souvisejí s dospíváním,“ říká krizová interventka Linky bezpečí Pavla Čípková. A pokud mladý člověk naději na smysluplný a radostný život ztrácí, může se propadnout do tak hlubokého stavu beznaděje, že už pro sebe nevidí jiné řešení, než tento svět opustit. Projekt Srdce s láskou darované patří k těm, co se dětem snaží včas ukazovat jinou, radostnější cestu. A v tomto ročníku poprvé zveme mezi sebe i mládež již ne školou povinnou.
Alarmující čísla
Srdcaři jsou však jen malou skupinou, která pomáhá, aby stavy naprostého zoufalství u dětí nikdy nenastaly. V případě, že k tomu bohužel přece jenom dojde, funguje v České republice již přes 30 let Linka bezpečí, na kterou se děti a studenti se svými většími i menšími problémy můžou obracet – a oni se skutečně obracejí. Bohužel samotné téma sebevražd na Lince bezpečí rychle roste. V loňském roce zde zaznamenali 5 869 kontaktů (telefonických, chatových a e-mailových), v nichž se toto téma objevilo. Pro srovnání: v roce 2017 šlo o 1 195 kontaktů, což představuje pětinásobný nárůst.
„Je pravděpodobné, že letos překonáme hranici sedmi tisíc kontaktů souvisejících se sebevražednou tematikou a že se opět bohužel dostaneme na rekordní čísla. To potvrzuje dlouhodobý trend, započatý již před covidem, tedy že krizová linka slouží našim klientům jako záchranná síť pro vážné duševní stavy související s psychickou nepohodou,“ popisuje neradostnou situaci ředitelka Linky bezpečí Soňa Petrášková.
Sebevražedná tematika od konzultantů vyžaduje vysoce odborný přístup. Vždycky se snaží zjistit míru ohrožení klienta a v první řadě zajistit jeho bezpečí. V případě, že dítě či mladý člověk hovoří o sebevražedných myšlenkách, pracuje konzultant s jeho prožíváním, které nezlehčuje. S veškerým respektem ke klientově situaci se snaží rozšiřovat jeho tzv. tunelové vidění, aby mu pomohl zprostředkovat i jiné možnosti řešení situace, které se mu v tuto chvíli již vidět nedaří.
Chceme-li, aby děti a mladí lidé tento svět neopouštěli, musíme je přesvědčit, že svět neopustil je.
Pevná půda pod nohama a smysl bytí
Podle Pavly Čípkové z celosvětově realizovaných výzkumů vyplývá, že obecnému tématu života a smrti se v období dospívání věnuje zhruba 20 % mladých. V drtivé většině případů tu není podstatná samotná sebevražda, ale jde o myšlenky zabývající se životním cyklem a smysluplností vlastního počínání.
„Dospívání je jedno ze zásadních období, kdy se člověk transformuje. Odkládá to, co už mu neslouží, některé zvyky, postoje dětství nyní zpochybňuje, vymezuje se. A spoustu nového do svého života postupně přijímá. Myšlenky na konečnost vlastního počínání jsou toho součástí. Citlivá odborná pomoc v těchto ‚krajních stavech duše‘ je vhodná. Pro rodiče není selháním, když si na takové téma třeba zrovna netroufají a dítě odkáží na naše služby,“ upozorňuje Pavla Čípková.
Pojďme dětem ukázat směr a ocenit je
Tématem sebevraždy se dlouhodobě zabýval i první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk, poprvé hned ve své úplně první vědecké práci, natolik bylo pro něj téma důležité. Sebevraždu považoval již tehdy, v roce 1878, za hromadný sociologický jev vyplývající z moderního uspořádání společnosti, která je příliš individualistická a nenabízí dostatečně pevný smysl života. Zdá se, že od té doby se v tomto směru k lepšímu příliš nezměnilo.
Chceme-li, aby děti a mladí lidé tento svět neopouštěli, musíme je přesvědčit, že svět neopustil je. Třeba tím, že jim dáme najevo, jak je jejich pomoc potřebná a že si jí vážíme. A přesně o to se s veškerou pokorou a vědomím skutečnosti, že jsme jen jednou kapkou v moři, snažíme v Srdci s láskou darovaném. Už dvanáctým rokem nabízíme dětem předškolního i školního věku bezpečný prostor, kde můžou společně s druhými prožít radost z konání dobra. A letos poprvé zveme mezi nás i srdcaře z řad studentů středních škol, gymnázií a učilišť. Opuštěním školních lavic totiž nic nekončí, naopak, mnohé teprve začíná. Těšíme se na vás, milí studenti!
Nepodceňovat problémy
Pro dospělého je zásadní si uvědomit, že co je v jeho optice třeba malicherný problém, může u jiného člověka, který například zatím nemá tolik životních zkušeností, znamenat silný stresový impulz. Jde například o bolestnou ztrátu – partnera, přátelství – nebo i nevydařenou zkoušku ve škole.
Linka bezpečí
V současné době nejznámější organizace v České republice, na niž se mohou obracet děti i dospělí, kteří se o děti starají, s různými problémy. Vznikla v roce 1994 jako druhá linka svého druhu v Evropě. Zásadní důraz je kladen i na preventivní aktivity. Ty zahrnují poradnu na webových stránkách, edukační videa či projekt Naživo. Od začátku fungování Linky bezpečí řeší klienti nejčastěji potíže týkající se partnerských a vrstevnických vztahů, situace v rodině a během dospívání. V posledních přibližně devíti letech se však na prvních pozicích začala objevovat také problematika psychických obtíží, která nyní tvoří dokonce více než třetinu všech témat.
OKAMŽITÁ POMOC PRO DĚTI A DOSPÍVAJÍCÍ (DO 26 LET):
Linka bezpečí 116 111
POMOC PRO RODIČE:
Rodičovská linka 606 021 021
Text: Martina Hošková
Foto: archiv projektu Srdce s láskou darované
Zdroj: Linka bezpečí
Celý článek si přečtěte v tištěné verzi AGE 5 / 2025 na straně 30-31.