Cesta za drahokamem
Víte, že v AGE často a rádi píšeme o těch, kteří berou svou práci jako poslání a snaží se pomáhat ostatním. A tak nás SRDCE zavedlo do dětské léčebny respiračních nemocí se speleoterapií, Sanatoria Edel ve Zlatých Horách. Obklopené nádhernou krajinou Jeseníků, potkává se v něm historie se současností a rodinné vedení i skvělý devadesátičlenný tým jsou zárukou, že se tu pacienti cítí v dobrých rukou. „Pro mě osobně je to poslání i závazek, kombinace úcty k minulosti s odpovědností za budoucnost – pro naše pacienty, naši krajinu i celé generace, které přijdou po nás,“ konstatuje dnešní jednatelka sanatoria Alexandra Plevačová.
Odborná péče, lidskost a úcta k místu
Vaše sanatorium navazuje na téměř stopadesátiletou tradici vodoléčebných lázní ve Zlatých Horách, které proslavily i pobyty slavných osobností, jako byl například Leoš Janáček nebo později Franz Kafka. Před rokem 1989 tu byla státní dětská ozdravovna. Jak vznikla myšlenka na privatizaci? A jak se buduje takové jedinečné sanatorium?
Jsme celá rodina svázáni se Zlatými Horami. Dětskou ozdravovnu, která fungovala pod tehdejším Okresním ústavem národního zdraví, zprivatizoval na začátku devadesátých let můj tatínek MUDr. Vladimír Svozil. Budování špičkového zdravotnického zařízení pak byla velmi tvrdá dlouhodobá práce, která vlastně nikdy nekončí.
Prostory obklopující hlavní budovu léčebny včetně nádherného parku vybízejí k aktivnímu odpočinku
Tatínkovi je dnes 79 let a pořád pracuje jako lékařský ředitel sanatoria, je nositelem odbornosti. Léčebnu mi předal před osmi lety, jsem tedy nyní v pozici jednatelky společnosti, v níž působí i můj bratr jako technický ředitel. Jsem hrdá na to, že jsme mezigenerační předání nejen zvládli, ale že nás to zocelilo. Pokračujeme jako rodinná firma a výborně se doplňujeme. A i když to není jednoduché a problémů je dost, například bojujeme s nedostatkem lékařů, zdravotních sester a dalších profesí v našem regionu, podařilo se nám dát dohromady výborný tým, který drží pospolu. Budujeme společně sanatorium, kde nejen že můžeme poskytovat nadstandardní služby, které se snažíme stále zkvalitňovat, ale i udržitelnou firmu držící se v kladných číslech.
„Když něco děláš, tak to dělej pořádně, vštěpoval nám táta. Mám to v sobě zakódované už od dětství,“
Ing. Alexandra Plevačová, MBA, jednatelka společnosti Sanatorium Edel.
Třicet let speleoterapie ve Zlatých Horách
Vaší chloubou je speleoterapie, kterou jste vybudovali v bývalém dole. Jste jediným takovým zařízením v České republice?
Svým způsobem ano. Vedle nás poskytují speleoterapii ještě v Ostrově u Macochy, ale tam využívají přírodní prostory krasové jeskyně, které jsou menší a mají trochu jiný charakter.
Děti se v prostorách pro speleoterapii vybudovaných v bývalém dole cítí dobře
Jak byste čtenářům AGE speleoterapii ve vašem podání popsala?
Speleoterapie je od roku 1995 nedílnou součástí našeho léčebného provozu. Postupně jsme v areálu na 1 600 metrech podzemních chodeb s maximální hloubkou 93 metrů pod zemí, který je od léčebny vzdálený sedm kilometrů, vybudovali pro děti velkorysé zázemí. Pobyt zde tráví většinou aktivně, mohou využít malou tělocvičnu s hřištěm pro volejbal, basketbal, zahrát si ping-pong, cvičit na fitness trenažérech. K dispozici je samozřejmě také moderní hygienické zázemí a prostor pro odpočinek či svačinu. Celoroční teplota je tu sedm osm stupňů a stálá vlhkost vzduchu 97 až 98 procent. Prostředí bez mikrobů, alergenů, prašných částí a mykotických spor. Dětem se zde krásně dýchá a mnohé se u nás poprvé nadechnou bez kašle a sípání.
A pro nás je to připomínka, proč tu práci děláme. Během třiceti let už naší speleoterapií prošlo okolo třiceti tisíc dětí.
Během třiceti let už naší speleoterapií prošlo okolo třiceti tisíc dětí.
Jaká je kapacita vašeho sanatoria? A mohou speleoterapii využít i dospělí pacienti?
Kapacita našeho zdravotnického zařízení je devadesát dětí a jejich doprovod. Ročně u nás absolvuje léčebný pobyt přibližně osm set dětí ve věku od dvou do osmnácti let z celé České republiky, z velké části z Moravy. Asi sedmdesát procent dětí k nám přijíždí opakovaně a už se k nám těší, což bereme jako známku toho, že svou práci děláme dobře.
A ano, obracejí se na nás i dospělí pacienti s chronickými potížemi. V rámci našich kapacit se nám daří umožnit pobyt na speleoterapii i jim.
Protože vidíme, jak naše speleoterapie dokáže dětem i dospělým pomoci, velmi citlivě vnímáme aktuální debaty o možném obnovení těžby zlata v okolí Zlatých Hor. Cítím, že mou rolí je v tuto chvíli trpělivě vysvětlovat, že zdravé prostředí, klid a bezpečí jsou součástí léčby a že právě tohle bohatství si musíme chránit.
Jarmila B.: Speleoterapie si zaslouží ochranu
Jsme rodina ze Zlína a do zlatohorského Sanatoria Edel jsme s dětmi jezdili více než deset let. Naše tři děti –Vojtěch (2010), Michaela (2012) a Anna (2018) si odtud vždycky odvážely nejen pevnější zdraví, ale i krásné vzpomínky. Díky speleoterapii a celkové péči v léčebně se nám podařilo to, v co jsme na začátku ani nedoufali – syn se zcela vyléčil z astmatu.
Jako maminka jsem měla možnost chodit s dětmi i do podzemí, kde speleoterapie probíhá, a musím říct, že jsem byla dojatá. Všechno bylo pečlivě připravené tak, aby se naplno využil léčebný potenciál. Sestřičky pokaždé vytvořily program s ohledem na prostředí – klid, dýchací cvičení, pohyb, ale i odpočinek. A ten vzduch… ten se opravdu nedá popsat, ten se musí zažít. Pobyt tam je malý zázrak. Vzduch je tam mimořádně čerstvý, čistý a stálý. Děti ho dýchají a doslova vidíte, jak se jim ulevuje. Nejsem žádná odbornice, ale podle mě je to prostor, který nelze ničím nahradit – žádnou technologií ani umělým prostředím.
Lékaři v léčebně jsou velmi vstřícní a celý areál, jak venkovní, tak vnitřní, je bezpečný a útulný. Pro nás byl každý pobyt nejen léčebný, ale i duševní odpočinek. Je to místo, kde může člověk zpomalit a nabrat nový dech – doslova!
Zlaté Hory a hlavně speleoterapie si podle mě zaslouží ochranu. Její hodnota je obrovská a měla by tu zůstat i pro další děti, které ji jednou budou potřebovat stejně jako ty naše.
Martina (52 let): Speleoterapie – zázrak, který mě vrátil během měsíce znovu do aktivního života. A co víc, kvalitu života mi stonásobně zlepšil
„Teď budu čtyři týdny jezdit každé odpoledne dýchat do podzemí,“ oznámila jsem rodině, kamarádům, kolegům a klientům v práci. Mám od mládí astma a prodělala jsem čtyři covidy, plíce mi pracovaly na 40 procent po poslední kontrole. Letos na konci června na dovolené se mi zhoršilo dýchání tak, že jsem záchvaty kašle měla neustále, nespala jsem, lapala po dechu a nemohla souvisle mluvit, natož jít na krátký výlet. I přes dvojitou dávku léků potíže nepolevovaly. Bylo mi mizerně jako kdysi dávno, než mi lékaři sdělili důvod potíží.
A všichni teď byli zvědaví na ten nový způsob léčby. V koutku duše úplně nevěřili, že jen dýcháním v podzemí se mi zdravotní stav zlepší a uleví se mi. Jenže já věděla, že chci být zdravá, protože bez dechu je život fakt málo barevný a radostný. Kromě tradiční léčby zkouším roky různé techniky, nové i dávno zapomenuté, jsem zvyklá na trochu dřiny a disciplíny.
A co jsem všem říkala od první zkušební návštěvy, po které jsem se konečně vyspala? Neskutečné! Je to pro mě zázrak! Nejen, že jsem spala bez nočních záchvatů od prvního dýchání v podzemí, ale během prvního týdne jsem přestala mít potíže i přes den, ve druhém týdnu jsem mohla zase po dlouhé době začít zpívat. Díky dechovému tréninku společně s pohybem (poctivě každý den 2,5 až 5 kilometrů chůze) v podzemních prostorách se mi pak od třetího týdne celkově zlepšila kondice a odolnost při dechové zátěži, při fyzické aktivitě, v chladu, plíce už nebyly vysušené jako treska, průdušky se nesvíraly a mohla jsem se nadechnout až ke klíčním kostem. Pomalu dýchat, poctivě se hýbat a nechat léčivé klima v plicích pracovat. Jednoduché a účinné. Jsem vděčná za možnost si speleoterapii jako dospělá vyzkoušet, protože tento způsob léčby bez nadsázky zázračný opravdu je. Pro mě určitě.
Martina G.: Děkuji za nenahraditelnou možnost léčby pro své děti
Se synem Oskarem (9 let) a dcerou Amálií (15 let) jsme byli v Sanatoriu Edel už třikrát a vždycky jsme odjížděli s pocitem, že pobyt měl obrovský smysl. Speleoterapie dětem opravdu prospívá – Oskar po pobytu vždycky znatelně lépe dýchal a méně kašlal, Amálie je po návratu celkově odolnější a nemocnost u ní výrazně klesla.
Velmi si vážíme i klidného a přátelského prostředí, které pobyt doprovází. Byla by obrovská škoda, kdyby těžba jakkoli narušila tuto unikátní a nenahraditelnou možnost léčby pro naše děti.
SANATORIUM EDEL s.r.o.
Soukromá dětská léčebna respiračních nemocí se speleoterapií. Specializuje se na léčbu opakovaných a chronických nemocí dýchacího ústrojí a léčí děti ve věku od dvou do osmnácti let. Už třicet let poskytuje nejen dětským, ale i dospělým pacientům take speleoterapii vybudovanou v bývalém dole.
Zakladatel společnosti Sanatorium Edel MUDr. Vladimír Svozil
Město Zlaté Hory se jednu dobu jmenovalo Edelstadt. Pyšní se zříceninou hradu Edelstein, přeloženo Drahokam. Sanatorium Edel a léčba, kterou tu dětem i dospělým poskytují včetně účinné speleoterapie, je právě takovým drahokamem. V redakci AGE věříme, že ho uchováme i pro další generace, které ho budou potřebovat.
Text: Jana Jenšíková
Foto: archiv Sanatoria Edel
Celý článek si přečtěte v tištěné verzi AGE 5 / 2025 na straně 24-27.