Čas, který zraje: Aktivita a radost bez ohledu na věk
Další z pravidelných Fór aktivního stárnutí uspořádalo Ministerstvo práce a sociálních věcí spolu s Národním institutem pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik 12. září 2025 v Brně v prostorách Kanceláře veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí a pod jeho záštitou.
Diskuze se zaměřily na demografické stárnutí společnosti, ageismus, ochranu seniorů, ale také například na duševní zdraví starších a primární prevenci, tolik potřebnou pro aktivní a zdravé stárnutí každého z nás i celé společnosti.
Aktivní stáří ve zdraví je věcí všech generací
Tématu primární prevence se resort práce a sociálních věcí věnuje na různých platformách. Aktuálně se jí zabývá na komunitní úrovni, podporuje opatření, která směřují k prodloužení zdravé délky života, zdravého životního stylu i zvyšování povědomí o tom, že je vhodné se na stárnutí včas připravovat a předcházet vzniku problémů, které často přicházejí postupně. V tomto duchu resort práce a sociálních věcí komunikuje s kraji a jejich prostřednictvím s obcemi všech typů včetně hlavního města Prahy. Čím dál více zdůrazňujeme, že je dobré chápat stáří v kontextu celoživotního přirozeného procesu za účasti všech generací. Mezigenerační aktivity, které navrhujeme a podporujeme, mají za cíl sblížit nejen mladé a starší lidi, ale cílí na všechny věkové kategorie, posilují soudržnost rodin, a tím i celé společnosti.
V diskuzích zazněly také informace o projektech a výzkumech Ministerstva práce a sociálních věcí, mimo jiné závěrečná zpráva průzkumu veřejného mínění Pečující osoby v ČR[1] či Podpora implementace koordinovaného přístupu v systému poskytování sociální ochrany v ČR.[2]
Fenomén EAN, RESTABUS a FEANCI
Pozornost byla věnována také ochraně seniorů z pohledu tzv. fenoménu EAN (Elder Abuse and Neglect – týrání, zneužívání a špatné zacházení se seniory). Na již dokončený projekt RESTABUS[3] navazuje projekt pod názvem FEANCI a Ministerstvo práce a sociálních věcí je opět jeho aplikačním garantem.
Připomeňme si, že podle výsledků studie RESTABUS fenoménem EAN v ČR ve svém nejbližším okolí trpí více než 30 % seniorů a seniorek starších 65 let žijících doma (tedy mimo institucionální péči), a to bez ohledu na pohlaví. Prevalence přesahuje 40 %, pokud zahrneme i formy EAN odehrávající se ve veřejném prostoru nebo ty, které starší lidé zažívají jako svědkové a svědkyně (sekundární oběti). Výskyt zahrnuje všechny sledované formy EAN, tj. fyzické a psychické násilí, materiální a finanční násilí, omezování osobních svobod, podrývání důstojnosti, sexualizované násilí, násilí na internetu, viktimizaci a některé další.
Podporujeme aktivity, které sbližují generace
Prevalence v rámci různých forem EAN se pohybuje od 0,1 % (lékové násilí pro získání kontroly nad obětí) po 15 % (podrývání důstojnosti). V populaci to odpovídá přibližně 2 169 až 325 366 osobám ročně. Kvalifikovaně lze odhadnout, že takto vysoký výskyt násilí s nízkou mírou vnímané podpory obětí představuje významné společenské náklady, a to včetně fiskálních. Řešení problematiky EAN tak může výrazným způsobem podpořit nejen lepší naplňování lidských práv starších dospělých, jejich ochranu a vymahatelnost, ale přispěje i k udržitelnosti jako klíčovému cíli vyspělých evropských společností.[4]
Navazující projekt FEANCI se zaměřuje na špatné zacházení se seniory a seniorkami v kontextu institucionálních služeb z pohledu zaměstnanců/kyň. Projekt je hledáním přímých odpovědí na současné i očekávané výzvy obsažené v procesu demografických a sociálních změn společnosti, zejména nárůstu podílu a počtu seniorů. Zneužívání, týrání a špatné zacházení se seniory a seniorkami (EAN) je závažným problémem, rozkročeným mezi individuálním utrpením a celospolečenským traumatem a dotýkajícím se základních lidských práv. Projekt interdisciplinárním způsobem, při využití sociologických, sociálně-politických a antropologicko-etnografických paradigmat s přesahy do oblasti studia genderu, přináší inovativní možnosti sanace tohoto problému rozpoznáním hierarchických množin příčin těchto jevů a hledáním inovativních způsobů detekce incidentů a péče o oběti i (potenciálně) násilné osoby.[5]
Zaměřme se hlavně na prevenci
Na Fóru aktivního stárnutí se také hodně hovořilo o stárnutí v kontextu socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik.
„Stárnutí je celoživotní proces ovlivněný principy kumulativních z/ne/výhodnění. Kvalita tohoto procesu, úroveň zdraví, sociálního zapojení a odolnosti seniorní populace jsou ovlivněny dynamickými faktory na individuální, mezo i makro společenské rovině. V panelu jsme se zaměřili na představení vybraných výzev, které jsou na aktivní stárnutí v tomto komplexním systému kladeny z pohledu systémových rizik, s důrazem na propojení zdraví a socioekonomického statusu,“ uvedla socioložka Lucie Vidovićová.
Cílem je ukázat, že není třeba se zbytečně strašit čísly o stárnutí populace, protože když se podíváme na skutečná data, vidíme víc než jen věkové složení obyvatel. Důležité je hlavně zaměřit se na prevenci a péči o zdraví už od začátku.
Zpracovala: Jana Řeháková Fučíková
Foto: archiv MPSV
Mgr. Jana Řeháková Fučíková, vrchní ministerský rada Oddělení koncepce rodinné politiky a služeb péče o děti Odboru rodinné politiky, ochrany dětí a sociálního začleňování MPSV ČR
Více informací najdete na webu fóra www.aktivnistarnuti.cz
[1]Závěrečná+zpráva_Pečující+osoby+v+ČR (2).pdf
[2]Podpora implementace koordinovaného přístupu v systému poskytování sociální ochrany v ČR | MPSV
[3]Restabus – Metodika – Široká definice seniorského abusu | MPSV
[4] RESTABUS_Souhrnná+výzkumná+zpráva_Výsledky+výběrového+šetření (3).pdf
[5]www.rilsa.cz Fenomén EAN (týrání, zneužívání a špatného zacházení se seniory) v kontextu sociálních služeb v ČR: inovace v detekci, prevenci a péči (FEANCI) – RILSA
Celý článek si přečtěte v tištěné verzi AGE 5 / 2025 na straně 36-37.