Aleš Juchelka: Na laskavosti stojí silná společnost

Srdce s láskou darované vloni mezi sebe přivítalo dalšího SRDCAŘE – ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelku. Ten si jako porotce vyzkoušel, jak náročné je vybrat z více než stovky projektů ty nejlepší. A hlavně na vlastní kůži zažil, jaké to je, když se pak v pražském Divadle Broadway sejde víc než 600 SRDCAŘŮ z mnoha koutů naší republiky i ze zahraničí.

Pane ministře, co pro vás osobně znamenají pojmy laskavost, podpora, pomoc, spolupráce, úcta, radost?

Nejsou to pro mě abstraktní hodnoty, ale pojmy, které vidím denně v praxi, ať už na ministerstvu nebo právě u projektů, jako je tento. Srdce s láskou darované mě baví hlavně v tom ohledu, že děti se v kolektivu učí dělat něco dobrého pro druhé, aniž by za to čekaly odměnu. To je přesně ten princip, který bych rád viděl i mezi dospělými.

Jak jste tuto zásadu vštěpoval svým dětem?

U nás doma to bylo vždycky spíš o příkladu než o poučování. Děti okoukají dobré činy lépe, než když jim to člověk vysvětluje. A pomáhat je prostě běžné, je to součást každodenního života.

Jaký jste měl pocit, když jste v Divadle Broadway předával ocenění tolika SRDCAŘŮM?

Bylo znát, kolik práce a nadšení do svých projektů jednotlivé kolektivy – školky, školy, dětské domovy – vložily. Není to soutěž jednotlivců, ale týmů, a to bylo na atmosféře hodně cítit. Odcházel jsem s dobrým pocitem, že tento projekt má obrovský smysl.

Ze setkání SRDCAŘŮ jsem odcházel s dobrým pocitem, že tento projekt má obrovský smysl.

S čím vstupujete do 13. ročníku? Na co se těšíte? Co byste popřál?

Vstupuji do něj s respektem k tomu, co se za dvanáct ročníků povedlo vybudovat – jsou to už desetitisíce zapojených dětí a dospělých. Těším se hlavně na nové nápady, jak zase někoho potěšit. A přání je jednoduché: ať se do projektu zapojuje čím dál víc učitelů a dětí včetně jejich okolí.

Komu byste chtěl darovat srdce, kdybyste byl znovu dítětem?

Jako dítě bych daroval srdce mnoha svým kamarádům a rodině. Mnohem důležitější otázka je, komu ho můžu darovat dnes, protože jako ministr mám možnost skutečně něco změnit.

A na ministerstvu denně vidíme, že lidí, kteří by potřebovali darovat srdce, je opravdu hodně: ohrožené děti, lidé s mentálním postižením, matky samoživitelky, senioři, kteří zůstávají osamocení, pěstounské rodiny, lidé se zdravotním postižením, kteří narážejí na bariéry tam, kde by neměly být.

Srdce bych tedy nedaroval do minulosti, ale těm, kterým dnes, teď, můžeme jako ministerstvo skutečně pomoct.

Fotografie zachycují atmosféru slavnostního setkání finalistů 12. ročníku Srdce s láskou darovaného v Divadle Broadway v červnu 2026.

Za rozhovor děkuje Jana Jenšíková

Foto: archiv MPSV a archiv vydavatelství ANTECOM

Celý článek si přečtěte v tištěné verzi AGE 5 / 2026 na straně 24-25.